„Chtěli jsme vědět, kudy dešťová kanalizace vede. A v mnoha případech jsme ani netušili, že na některých místech je. Zjistili jsme také, že některé prameny byly svedeny do smíšené kanalizace. Prostě proto, že se to tak v šedesátých a sedmdesátých letech dělalo. My ale nechceme, aby dešťová voda končila svodem do smíšených kanalizací,“ vysvětlila místostarostka Žďáru nad Sázavou Ludmila Řezníčková.

Dalším krokem byl monitoring dešťové kanalizace. „Při něm se zjistily závady, které jsme rozdělili do dvou skupin. Ty první se musí neodkladně řešit, protože může dojít ke zborcení a infiltrace zeminy do potrubí,“ popsala první skupinu závad Řezníčková. Náklady na opravu největších nedostatků byly odhadnuty na šest set tisíc korun. Tyto opravy se uskuteční v horizontu dvou let.

Menší závady, jako jsou například praskliny potrubí, křížení cizích inženýrských sítí vnitřkem potrubí nebo vrostlé kořeny, může město nechat opravit později. Ty vyjdou na částku převyšující milion korun.

Více vody v létě

Radnice má v plánu dešťovou kanalizaci také upravit tak, aby ústila do rybníků či řeky Sázavy. „Tak by voda z dešťové kanalizace mohla dotovat chybějící vodu zejména v letních měsících, kdy vody v rybnících a tocích bývá nedostatek,“ objasnila žďárská místostarostka.

Město zvažuje i vybudování nádrží, které by pak sloužily na zalévání městské zeleně. „Máme připravených asi patnáct projektů pro zadržování vody v extravilánu obce a stejný počet v intravilánu. Pasport dešťové vody je jedním z důležitých podkladů, abychom mohli vyhodnotit vodní poměry,“ nechal se slyšet starosta Žďáru Martin Mrkos.