Současné deštivé počasí podle mykologů růst hub podpoří, zvláště pokud se výrazně neochladí. „Ideální by bylo, kdyby noční teploty neklesaly pod deset stupňů Celsia a denní se pohybovaly kolem patnácti. Pokud bývá teplý podzim, lze hřibovité houby najít ještě v prosinci, respektive do prvního sněhu a zámrazů,“ vysvětlil Jiří „Kudláček“ Laštůvka, mykolog, který houbaří hlavně na Hlinecku.

Od října však na návštěvníky lesů budou čekat především podzimní druhy hub, ty letní se nyní nacházejí v přírodě už jenom zřídka. „Zůstanou ještě některé hřibovité houby, například hřib hnědý a hřib žlutomasý neboli babka. Dále se začnou vyskytovat podzimní druhy čirůvek – čirůvka zélanka, fialová, havelka nebo i strmělka mlženka,“ vyjmenoval Jiří Burel, místopředseda České mykologické společnosti. Pomalu se už podle něj začínají v lesích na Žďársku objevovat tradiční podzimní houby, které jsou mezi houbaři velmi oblíbené – václavky. Krátká vlna jejich výskytu byla zaznamenána již letos v srpnu, ta hlavní je ale očekávána tradičně po svátku svatého Václava, tedy po 28. září.

Ani s příchodem chladnějšího počasí a prvním sněžením se však fandové do houbaření nemusejí obávat nedostatku plodnic vhodných ke sběru. Houby lze totiž sbírat celoročně.

„I zimě se vyskytuje například hlíva ústřičná, penízovka sametonohá nebo třeba kržatka zimní. Pokud se teploty drží kolem pěti stupňů nad nulou, tyto houby rostou. S teplotami kolem nuly se jejich růst zastaví a začne-li více mrznout, dál nerostou. Mráz jim ale, narozdíl třeba od hub hřibovitých, nijak nevadí, a lze je bez obav sbírat,“ popsal zimní houbaření Jiří „Kudláček“ Laštůvka. Základem je ale podle zkušeností mykologů vědět, kam jít tyto houby hledat. „Většinou to bývá na pařezech nebo na padlých stromech. Ani to nemusí být v lesích, jako spíše u řeky či v zámeckých parcích,“ doplnil Laštůvka.