Kliknutím zvětšíteVysočinské nemocnice jsou podle hejtmana Vítězslava Schreka v dobré kondici. Jsou velmi dobře a moderně vybavené, je ale třeba sehnat lékaře. Kraj Vysočina dělá, co může. Má náborové příspěvky, ale základ celé problematiky je dle hejtmana v tom, jestli kraj bude prosperovat a bude dobrým místem pro život. „To přiláká všechny typy lidí, mezi nimi jsou i lékaři," usoudil.
Ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev pak dodal, že nedostatek praktiků zejména pro děti a dorost bylo potřeba začít řešit už před deseti lety. „Teď musíme do zdravotnictví investovat a nabrat lidi. Je to investice do budoucna," prohlásil. S lidskými zdroji souvisí i aktuální snaha zdravotníků dohnat zpoždění, které způsobila pandemie.
Deník na internetu přenášel online informace ze setkání, přečtěte si, co zajímavého padlo:
Obavy z čínského viru jsou přitom dle Veleva stále namístě, třebaže je nyní v jihlavské nemocnici desetkrát méně pacientů než přesně před rokem. Zatím se je daří hospitalizovat na lůžkách infekčního oddělení. Dokud nebude třeba zapojit do péče o nemocné také další oddělení, provoz nemocnice pandemie příliš neovlivní.
V bloku věnovaném dopravě náměstek krajské správy a údržby silnic Tomáš Mátl uvedl, že na Vysočině není v tuto chvíli žádný most v havarijním stavu. „Máme 875 mostů a číslo těch v opravdu dobrém stavu se poslední roky zvyšuje," informoval. Schrek však vidí problém jinde a to v prudkém růstu cen pohonných hmot. „Pro veřejnou dopravu je to obrovská částka, toho se upřímně trochu obávám," přiznal. Ke škrtání spojů ve stále ještě mladém projektu Veřejná doprava Vysočiny by však dojít nemělo.
Dalším velkým tématem byla kůrovcová kalamita. Podle hejtmana šly už na účty majitelům lesů na Vysočině v součtu dvě miliardy korun. „Vyčíslovat škody je předčasné, v rámci republiky se pohybují okolo sto miliard," doplnil správní ředitel Lesní společnosti Ledeč nad Sázavou Jaroslav Rygl. Ten usiluje o to, aby dřevo zůstávalo v místě a nepřeváželo se na desítky či stovky kilometrů. Mělo by se zvýšit jeho využití na úkor betonu a železa.
Starosta Okříšek na Třebíčsku Zdeněk Ryšavý pak hořekoval nad stavem cest v městysi. „Jsou to spíš polňačky než silnice," řekl otevřeně a kritizoval kladaře. Hejtman přiznal, že přetížené kamiony vozící dřevo jsou pro Vysočinu velký problém. „Společnosti, které dřevo vozí, si za pár tisíc zařizují výjimky na ministerstvu dopravy. To přeci není možné," reagoval Schrek s tím, že toto téma otevřel také na setkání hejtmanů a chce ho řešit. Náměstek krajské správy a údržby silnic Tomáš Mátl následně upřesnil, že zmíněné povolenky jsou na silnice první třídy. Na Vysočině ale tyto kamiony stejně nesmí na silnice druhé a třetí třídy.
Předsedkyně Svazu vodovodů a kanalizací Žďársko Dagmar Zvěřinová pak dostala otázku, zdali bude zdražovat voda. Na Žďársku se podle ní cena vodného a stočného měnit nebude, je to však téma, na které lidé slyší. „Cena vody je na Vysočině velmi citlivé téma. Počítá se sociálně únosná cena a ta je pro Vysočinu opravdu velmi nízká. Musíte vnímat, že toto je státní regulativ a i když můžeme dostat výjimku, my ho nechceme překročit," nabídla pohled do zákulisí tvorby cen Zvěřinová. Žďársko má například cenu vody 103 korun za kubík a 113 korun je sociálně únosná cena.
Zajímavým příměrem pak bylo, že si lidé ani nevšimnou, když zdraží voda v PET lahvích o padesát haléřů. Jakmile ale o stejně nicotnou částku zdraží kubík pitné vody, Zvěřinová hned čelí řadě e-mailů a telefonů nespokojených odběratelů.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
