Dárců krve je zatím dost. Ale stárnou, a budou třeba mladí

„Momentálně nám dárci chybí,“ říká mluvčí nemocnice v Pelhřimově Petra Černo s tím, že v registru mají necelých třináct stovek aktivních dárců. „Vloni jsme provedli 2 346 odběrů takzvané plné krve. Kromě toho odebíráme krevní destičky dle aktuální potřeby na objednávku. V listopadu loňského roku jsme začali i s odběry plazmy, ke konci roku bylo provedeno třiapadesát odběrů plazmy,“ informovala Černo.

Pro odběry plné krve jsou v Pelhřimově stanoveny středy, plazmu odebírají třikrát v týdnu – dárci jsou objednáni na konkrétní datum i hodinu.

Vysočina před novou sezonou znovu lovila ve vodách Serie A

V ostatních krajem zřizovaných nemocnicích na Vysočině je situace s dárci lepší. Transfuzní a hematologická oddělení vykážou ročně tisíce odběrů. Nejčastějšími dárci jsou lidé ve věku mezi třiceti a padesáti lety.

„Počet dárců je stabilní a zájem ze strany prvodárců o darování je. V současné době dokonce bereme prvodárce pouze z regionu Jihlavska,“ popsala mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová.

Tomu odpovídá i objednávací doba. „Dárce objednáváme dopředu, vždy aspoň jeden měsíc. Někteří dárci jsou objednáni už na půl roku dopředu,“ doplnila mluvčí nemocnice s tím, že bez objednání neberou. Aktuálně tam evidují asi tři tisíce dvě stě aktivních dárců krve, již v loňském roce absolvovali 8 678 odběrů.

Dárci krve mají parkování před nemocnicí zdarma. Stačí přinést parkovací lístek k odběru pro potvrzení, ten pak zrušit v informačním centru nemocnice.

Dostatek dárců hlásí také nemocnice v Havlíčkově Brodě. Aktivních jich jsou skoro dva tisíce. Podle informací mluvčí Petry Černo by dárci rádi darovali krev i vícekrát v roce, ale možnosti zařízení jsou omezené.

V zoo ani po dvou týdnech neví, co se zebře narodilo

„Veškerou odebranou krev musíme také spotřebovat. Ovšem spotřeba v havlíčkobrodské nemocnici klesá. Operační techniky jsou dokonalejší, častěji je využívána laparoskopie, při níž se snižují ztráty krve, vzdálená traumacentra,“ konstatovala Černo. Na tamní transfuzní oddělení dojde ročně téměř dvě stě nových dárců, tito jsou vždy vítáni a sestry se je snaží objednat na co nejbližší termín.

I na Třebíčsku je dlouhodobě poměrně slušný zájem o dárcovství krve. Odběrové středisko sídlí v Nemocnici Třebíč a je detašovaným pracovištěm Transfuzního a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno. „Na nedostatek dárců v okrese Třebíč si nemůžeme stěžovat. Zároveň je ale třeba říci, že dárci nám stárnou a dárcovskou základnu musíme neustále doplňovat, zejména o mladší dárce,“ uvedla Petra Moravcová, vedoucí lékařka brněnského transfuzního a tkáňového oddělení.

Každá zmínka o darování krve může být podle lékařky Moravcové prospěšná, protože většina lidí krev nedaruje jen proto, že je to jednoduše nenapadne. Spousta prvodárců přichází s ostatními rodinnými příslušníky. Ať už tak, že rodiče přivedou své dítě, někdy je to dle Moravcové ale i naopak. Dítě „vyhecuje“ k darování své rodiče.

„Prvodárci k nám také přicházejí díky navázání spolupráce s několika středními školami, firmami nebo profesionálními sdruženími. Opakovaně k nám chodí například studenti třebíčských a moravskobudějovických škol, policisté nebo hasiči,“ dodala lékařka.

Přes tři tisíce bezpříspěvkových odběrů krve ročně provedou v transfuzním oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě. Až dvě stě padesát lidí, již si tam přicházejí nechat odebrat krev, jsou prvodárci. „Poslední roky neděláme žádný nábor, neboť máme dostatečnou dárcovskou základnu. I počet prvodárců tedy lehce regulujeme, stejně jako pro ostatní pro ně platí objednávací systém,“ sdělil mluvčí novoměstské nemocnice Petr Hladík.

První čtyři žáci se začnou učit opravovat výtahy

V registru dárců figuruje více přes 4 600 jmen lidí, nejvíce ve věku mezi třiceti a čtyřiceti roky. Výjimkou nejsou ani padesátiletí nebo šedesátiletí dárci. Krev dávají častěji muži, poměr mužů k ženám je zhruba dva ku jedné. Muži mají vyšší počet červených krvinek a mohou dávat krev vícekrát do roka.

Dárci je v transfuzní stanici odebráno 450 mililitrů krve. Ta je před použitím vyšetřena. Před každým odběrem lidé vyplňují dotazník a lékař posuzuje jejich zdravotní stav. Lidský organismus se se ztrátou necelého půl litru krve, o který v odběrové místnosti přijde nejdéle do deseti minut, vyrovná rychle. Dárce proto nemusí dodržovat speciální šetřicí režim, stačí, když se v den odběru vyvaruje větší fyzické námahy.

O bezplatné dárcovství usiluje Český červený kříž (ČČK) již od roku 1959. Při něm totiž převládá morální motivace, čímž se snižuje možnost, že by dárce zatajil některé důležité informace o svém zdravotním stavu či chování.

„Dárce před odběrem také vyplňuje dotazník zaměřený na prodělaná onemocnění nebo možné kontakty s infekcí, rizikové chování a podobně. Tento dotazník je z hlediska bezpečnosti příjemce velmi důležitý. I když se totiž odebraná krev vyšetřuje na nejzávažnější krví přenosné choroby, nejsou testy na sto procent schopny odhalit případnou infekci, protože krátce po nakažení ještě v krvi nejsou příslušné protilátky,“ uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Městští strážníci nechali na sále už přes dvacet litrů krve

Dárce z okresu oceňuje dvakrát do roka například žďárský spolek ČČK. Stříbrná medaile náleží těm, kteří podstoupili dvacet odběrů, zlatá následuje po odběrech čtyřiceti. „Ročně oceňujeme průměrně padesát stříbrných a třicet zlatých dárců. Oceňujeme dárce, kteří chodí do transfúzní stanice v novoměstské nemocnici. Tady na Vysočině je o dárcovství velký zájem, nemusíme dělat nábory,“ pochvaluje si Irena Polednová.

A důvod? „Máme tu k sobě tak nějak blíž, lidé chtějí pomáhat a nejsou sobečtí. Dárci od nás jezdí dokonce i do Brna a Prahy, tam se naopak potýkají s jejich nedostatkem. Je jednodušší, aby dárci dojeli osobně. Převážení krve je problematické,“ komentovala ředitelka žďárského Červeného kříže.