Navýšení daně se týká například žďárského obyvatele Jakuba Horáka. „Samozřejmě z toho nejsme s rodinou nadšení. Jsou to náklady navíc. A nějak bychom to zvládli. Jenže podobné navýšení teď člověk potkává všude. Po chvíli to začne štvát. Ještě že mám skvělou manželku, se kterou všechno zvládám. Vyšší daně nebudou jiný případ,“ okomentoval muž.
Ve Žďáře nad Sázavou měli dříve koeficient nastavený na hodnotě jedna. Nově stouply lokality k bydlení a jejich zdanění na číslo 1,8. Výjimku však získaly lokality Přednádraží, Stalingrad, centrum města spolu s Libušínem a sídliště u průmyslovky. Tam je koeficient 1,3. Žďár však využil také nejvyšší možné hodnoty. Tou je číslo pět a město jím zdanilo obchodní řetězce.
Žďár nad Sázavou
Řadový rodinný dům se zahradou:
vloni: 631 korun, letos: koeficient 1,3: 1476 korun, koeficient 1,8: 2043 korun
Rodinný dům se zahradou:
Vloni: 816 korun, letos: koeficient 1,3: 1 856 korun, koeficient 1,8: 2570 korun
Byt 3+1 (70 m2)
vloni: 342 korun, letos: koeficient 1,3: 777 korun, koeficient 1,8: 1076 korun
Byt 2+1 (55 m2)
vloni: 269 korun, letos: koeficient 1,3: 585 korun, koeficient 1,8: 810 korun
Proč město k navýšení přistoupilo, vysvětlil starosta Martin Mrkos. Jeden z důvodů je, že inflace stoupla od roku 2010 o desítky procent. „Vybrané peníze tak mají od té doby menší reálnou hodnotu. Propad tak dorovnáváme. Do výše daně pro řadové Žďáráky se podařilo promítnout i nějaký sociální rozměr. Jsme na čtvrtině možné výše. Měsíčně jde většinou o desítky korun,“ uvedl starosta s tím, že brali v potaz i náklady města na zabezpečení služeb v různých lokalitách.
Výši daně z nemovitosti ve Žďáře ovlivnila i analýza, jejíž autor je Vít Zeman. „Podrobně jsme spočítali náklady na jednotlivé lokality ve městě, které se liší podle hustoty osídlení. Město svým obyvatelům zajišťuje řadu služeb pro každodenní život, podle analýzy jsou náklady na obyvatele sídliště v centru přes dva tisíce korun ročně. Ale obyvatel například Klafaru stojí asi osm tisíc. Náklady na udržení kvality života v rezidenčních čtvrtích jsou mnohdy vyšší, než je příjem na obyvatele, který město z těchto částí získává,“ nastínil Zeman další důvody zdražování.
play_fill
Ne všechna města na Žďársku však ke změnám přistoupila. Například ve Velkém Meziříčí, druhém největším městě okresu, zůstávají na letošek koeficient v původních hodnotách. Stavby v Meziříčí tak zůstávají na čísle 1,5. Mluvčí města Martina Strnadová nastínila, jak to budou mít okolní oblasti. „Týká se to obcí Lhotky, Kúsky, Dolních Radslavice, Hrbov, Svařenov, Olší nad Oslavou, Mostiště. Tam je nadále koeficient číslo jedna,“ vyjmenovala Strnadová.
Změna daně z nemovitosti měla také neplánovaný vliv na jednu obec ze Žďárska. V Křižánkách měli sedm let svou vlastní měnu. Platidlo pomáhalo místní ekonomice a obyvatelům od roku 2017 kompenzovalo zvýšení koeficientu právě daně z nemovitosti. Koeficient tehdy povyskočil na trojnásobek.
Starosta Jiří Houska ujasnil, jak to bude v obci nyní. „Vládní balíček ovlivnil i daň z nemovitosti. Je tak možné nastavit jinou daň pro místní a pro rekreační obyvatele. Tím odpadl hlavní důvod, proč jsme měnu zařizovali. Chtěli jsme tím pomoci trvalým obyvatelům. Teď už tato kompenzace není potřeba,“ uzavřel s tím, že se z křižánecké koruny stane pouze suvenýr pro turisty.
