Na čem je vlastně daltonská výuka založena?
Na třech základních principech. Je to zodpovědnost, samostatnost a spolupráce. Dříve se samozřejmě vyučovalo jinak - učitel vykládal a žáci poslouchali. Dneska už je ale úplně jiná doba, jiné požadavky. V současné době by žáci neuspěli pouze s encyklopedickými znalostmi, musí se naučit informace sami vyhledávat, zpracovávat a učit se komunikovat s ostatními lidmi. Tohle vše nás tlačí právě do daltonské výuky, která děti dobře připraví do dnešní chaotické doby.

Daltonskou výuku praktikujete jen na prvním stupni?
Certifikát jsme sice získali jen pro první stupeň, kde daltonskou výuku praktikujeme ve všech deseti třídách, ale snažíme se ji postupně prosazovat i na stupeň druhý.

Přiblížíte, jak daltonská výuka vypadá v praxi?
Děti dostanou pracovní listy a mohou si vybrat úkol, který pak musí vypracovat. Na konci úkol zkontroluje nejen učitel, ale hodnotí jej i samotné děti, které mohou říct, co se jim líbilo nebo nelíbilo, co se jim zdálo lehké a co naopak těžké. Tím je učíme určitému sebehodnocení, což se dříve ve školství také moc nepoužívalo. Děti samozřejmě mají i klasické hodiny, ale vždy několik hodin týdně učíme daltonskou metodou, a výsledky jsou opravdu znát – žáci jsou samostatnější, rychleji a lépe se orientují. Mezi dětmi také výborně funguje vzájemná spolupráce.

Zvládají daltonskou výuku také slabší žáci?
Je samozřejmé, že všechny děti nemohou být stejně šikovné. Máme tu pochopitelně i slabší žáky, ale díky tomu, že spoustu úkolů vypracovávají děti samostatně, se pak učitel může individuálně věnovat těm méně zdatným.

Mohou se zájemci o daltonskou výuku ve vaší škole s touto problematikou nějakým způsobem seznámit blíže?
V lednu pořádáme měsíc otevřených dveří. Rodiče budou mít možnost přijít, podívat se do jakékoliv hodiny a pobavit se s učiteli o tom, co to daltonská výuka vlastně je.

Projevuje se zájem veřejnosti o daltonskou výuku například v tom, že se k vám hlásí více žáků?
V Novém Městě obecně moc dětí není, navíc tady působí dvě základní školy, které si konkurují. Je ale vidět, že se naše škola postupně profiluje a rodiče o výuku u nás projevují zájem. Máme navíc webové stránky, kde se zájemci mohou o daltonské výuce dozvědět vše potřebné. Na základě takových informací potom samozřejmě rodiče mají možnost rozhodnout se, zda zvolí klasickou školu, nebo tu naši.

Kdy a kde jste certifikát obdrželi?
Ocenění jsme dostali 11. listopadu při příležitosti podzimní konference, kterou pořádala mezinárodní asociace daltonských škol. Slavnostního předání se účastnilo asi tři sta lidí a konalo se v Brně, v Základní škole Husova. Certifikát jsme tam přebírali přímo z rukou prezidenta asociace Roela Röhnera. Jsme tedy nyní jednou ze dvou daltonských škol v Česku, certifikát ale zatím máme jen pro první stupeň. Titul se uděluje vždy na čtyři roky, poté se musí opět obhajovat.

Usilovali jste o udělění certifikátu dlouho?
O existenci daltonské výuky jsem se dozvěděl před pěti lety a na pedagogické radě jsem navrhl, že bychom to mohli zkusit. Nikoho jsem do ničeho nenutil, ale učitelé se pro tento typ výuky ihned nadchli. Takže jsme jezdili do Brna na hospitace, prošli jsme si různé školy a každý se vzdělával ve svých vyučovacích předmětech. Za pět let, během nichž daltonskou výuku praktikujeme, tady učitelé udělali opravdu pořádný kus práce, takže nedávno udělený titul byl pro nás velkým oceněním.

Co všechno jste pro získání titulu Česká daltonská škola museli udělat?
Na konferenci jsme předvedli prezentaci v PowerPointu, v níž jsme ukázali naši pětiletou práci ve škole. Já jsem prezentaci ještě doplnil výkladem a poděkováním za spolupráci brněnským školám, jež nám hodně pomohly.

---------------

Čtěte také: Novoměstští žáci dostávají svůj plán práce

Jana Ševčíková