„Byli to světci a mají v Třebíči pomník. Přinesli na Moravu písma cyrilici a hlaholici,“ vybavil si padesátiletý středoškolák v centru Jihlavy.

„Věřící je oslavují, jinak o nich nikdo nic neví. Upálení mistra Jana Husa si vybaví každý. Dva svátky po sobě si pěkně vychutnáme,“ shrnula maminka pětiletého chlapce rovněž v centru krajského města.

„Cyrila s Metodějem si v duchu vážím, přinesli k nám víru, kulturu, písmo, ale stojí mimo realitu. Už sedm let jezdím o jejich svátku na tábor, kde se v úžasném prostředí starám o cizí děti a na svátek věrozvěstů si ani nevzpomenu,“ říká Hana Bačáková, hudební kritik a poradkyně kulturních akcí.

Farář z jihlavské farnosti sv. Jakuba Metoděj Zdeněk Kozubík vidí cyrilometodějský svátek jinak. „Byli to právě oni, kdo přinesl do našich končin základy, na nichž vyrostly církevní a světské zákony,“ přiblížil farář Kozubík.

„Na rozdíl od učení Cyrila a Metoděje dnes jsme svědky toho, že společnost i politici se chovají podle vlastních zákonů. Otevřete si nový trestní zákoník a nikde tam nenajdete slovo „svědomí“. To je základní omyl dnešního chápání zákonů,“ přiblížil farář Kozubík.

Na snímku vpravo je nápis vytesaný do piedestalu sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje na třebíčském náměstí.

„Všechny křesťanské církve vnímají svátek Cyrila a Metoděje tak, že zaseli v našich zemích podhoubí víry a vzdělanosti. Přesto kostely jsou o jejich svátku dost prázdné. V lidech ještě přežívá komunistické myšlení, které ubíjelo víru i její nositele. Pevně věřím, že se to změní k lepšímu,“ shrnul Kozubík.

Oba bratři, jež označuje bohoslužebný kalendář na letošek jako patrony Evropy a hlavní patrony Moravy, podle webových stránek www.orthodoxia.cz vzdělávali tehdejší nadějné lidi, jak jen to bylo možné.

Věrozvěstové

O významu věrozvěstů svědčí, že svátek Cyrila a Metoděje slavily slovanské národy od 14. století 9. března. V roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou římskokatolickou církev.