„Někteří lidé už na přípravném setkání přišli se svými představami, udělali si cvičné hlasování a největší podporu získal projekt mola pro lodičky na Sázavě," informoval starosta Žďáru Zdeněk Navrátil.

Řada z návrhů, s nimiž se zatím radnice setkala, je podle starosty již zahrnutá v investičních výhledech města do budoucích let. To se týká i mola na Sázavě.

„V delším výhledu jsme uvažovali o tom, že by na Sázavě vznikla nějaká místa, kde by měl člověk větší kontakt s řekou. Ve chvíli, kdy by první molo vzniklo v rámci participativního rozpočtu, zřejmě by to akcelerovalo i řadu dalších navazujících věcí," konstatoval starosta Navrátil.

Se zpřístupněním Sázavy se uvažuje u Farských humen. Radnice nechala koncept řešení území zpracovat studentům zahradnické fakulty v Lednici.

Jako zajímavý se nápad jeví také žďárskému zastupiteli a výtvarníkovi Michalu Olšiakovi. „Lodičky na Sázavě? Proč ne. Záleželo by na tom, jak by se věc pojala, ale jako nápad se mi to zdá dobré. Lidé by dostali možnost řeku vidět i z jiné perspektivy," sdělil Olšiak.

Žďárská zastupitelka Dagmar Zvěřinová varuje, aby se nezapomínalo na zásadní věci pro chod města. „Jako je například fungující infrastruktura. Lidé mi teď píší třeba ohledně Vančurovy ulice, která je stále ještě rozbitá," poznamenala bývalá starostka s tím, že ovšem chápe, že obyvatelé ve Žďáře mají zájem také o různé relaxační projekty.

Proti molu u řeky coby jednomu z nápadů veřejnosti není ani žďárský zastupitel Vladimír Novotný. „Ale zcela jistě by s tím byla spojená různá úskalí jednání s majiteli pozemků, Povodím Vltavy, zajištění bezpečnost provozu a další," uvedl Novotný. V úterý se uskuteční první z celkem tří takzvaných sousedských setkání, kde se bude hovořit o konkrétních návrzích participativního rozpočtu.

„Sousedé" se v 18 hodin sejdou v budově třetí žďárské základní školy v Komenského ulici. „Myslím si, že se najde dost návrhů, kterými se participativní rozpočet pro rok 2017 zaplní," řekl starosta Navrátil.

Částka pro participativní rozpočet, tedy peníze, o jejichž využití rozhodnou obyvatelé Žďáru prostřednictvím svých projektů a hlasování, činí 600 tisíc. Na jeden projekt je počítáno maximálně se 150 tisíci korunami.