Oba zástupci z Vysočiny si zatím vedou nejlépe ze všech přihlášených. „Do finále letos plnoletého ročníku anket postoupila dvanáctka kandidátů z devíti krajů. Ti usilují o prvenství v podobě odborného ošetření zdarma a postupu do celoevropského kola soutěže. V národní soutěži je letos vůbec poprvé možné hlasovat on-line,“ poznamenala koordinátorka soutěže Andrea Krůpová.

Chudobínská borovice, která je pro svůj netradiční vzhled často nazývána také chudobínskou bonsají, roste jako solitér na skalnatém výběžku u Vírské přehrady. „Své jméno dostala po zatopené obci Chudobín, která byla obětována ve prospěch výstavby vodní nádrže. Podle pověsti tradované mezi obyvateli zaniklé vesnice hraje u borovice za noci čert na housle. To místní nejspíš poslouchali silné větry vanoucí svrateckým údolím. Borovice je nejen významným orientačním bodem, ale i působivým důkazem vysoké odolnosti vůči rozmarům klimatu i působení člověka,“ připomenul její navrhovatel Milan Peňáz, jehož rodina ze zaniklého Chudobína pochází.

„Moje maminka byla chudobínská rodačka a já jsem v Chudobíně prožil své dětství. Velmi důvěrně jsem to tam znal, mám na to ty nejkrásnější vzpomínky,“ vyznal se ze své lásky k místu, kde borovice soutěžící v anketě roste, Milan Peňáz.

To, že je nazývána bonsají, není borovici na škodu, spíše naopak. Přineslo jí to i pár hlasů navíc. „Svým tvarem opravdu připomíná pěstěné bonsaje. Díky tomu jí své hlasy dali i členové bonsaj klubu,“ usmál se Milan Peňáz.

Druhý strom v prozatímním pořadí, prastará dřevina z Náměšti nad Oslavou stará okolo osmi set let, borovici od Vírské přehrady doslova šlape na paty. Své jméno získal Žižkův dub podle slavného husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Ten se údajně se svým vojskem pokoušel dobýt tamní hrad, a při této příležitosti si k dubu přivázal svého koně. Jiná pověst praví, že pod stromem tehdy dokonce přespal. Jak to vlastně bylo doopravdy, to už němý svědek minulosti, kterým Žižkův dub bezesporu je, nikomu nepoví.

„Dub stojí u silnice, která vede na zámek. Kvůli údržbě byla na strom přidělána konstrukce, ve tvaru chaloupky, aby zakryla dutiny. Žižkově dubu v Náměšti byl věnován i prostor v televizním pořadu Paměť stromů,“ uvedla Hana Matoušková ze Základní školy Náměšť nad Oslavou, která prastarou dřevinu do soutěže nominovala.

„Žižkův dub je šlechtic mezi stromy, byl opečováván Žerotíny a dalšími pány, zatímco naše borovice byla vychovávána větry, nedostatkem vláhy a živin,“ popsal rozličné osudy obou stromů Milan Peňáz.

Jak celá soutěž dopadne a kdo titul Strom roku 2019 nakonec, získá, to záleží jen na hlasech veřejnosti. Prozatímní výsledky jsou pro obě dřeviny z Vysočiny velmi příznivé, nikoliv však rozhodující. „Zatím sice vedeme, ale Žižkův dub nás dotahuje. Je to velmi silný konkurent, kterého si moc vážím, tento strom se mi velice líbí,“ vysekl stromu z Náměště nad Oslavou poklonu navrhovatel jeho konkurenta.

Konec hlasování se uskuteční až 25. září. Do té doby může ještě každý jednotlivec přispět svým dílem k úspěchu prastarých dřevin z Kraje Vysočina.