Podle soudu se Fiala dopustil přečinů porušení povinností při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s výstavbou kanalizace a čistírny odpadních vod v obci před pěti lety. Za to mu hrozil trest od jednoho do pěti let. Bývalý starosta ale nakonec odešel s mírným trestem na jeden rok s podmínkou na dva roky. Rozsudek zatím není pravomocný. Josef Fiala totiž všechna pochybení odmítá a na místě se odvolal. Případem se tak bude ještě muset zabývat Krajský soud v Brně.

„Obžalovaný jednal v rozporu se svými povinnostmi, protože nerespektoval podmínky uzavřených smluv a nechoval se jako správný hospodář,“ uvedl ve svém rozhodnutí soudce Jiří Večeřa.

Obžaloba bývalému starostovi vyčítá, že porušil dotační podmínky, když v roce 2013 podepsal se zhotovitelskou firmou dodatek ke smlouvě o zkrácení délky záruky, což bylo jedno z hodnoticích kritérií při výběrovém řízení. Obec kvůli tomu dostala patnáctimilionovou pokutu od finančního úřadu za porušení rozpočtové kázně. Tutéž částku musí obec zaplatit za penále. C

elkem jde o třicet milionů korun a rozhodnutí o těchto sankcích je navíc pravomocné. Druhý problém se týká stanovení ceny za stočné poté, co se podařilo kanalizaci i s čističkou odpadních vod uvést do provozu. Obžaloba tvrdí, že cenu stočného měla obec stanovit necelých osmatřicet korun za metr krychlový, jenže v roce 2014 si účtovala pouze dvacet devět korun, čímž měla obecní kasa přijít o zhruba čtyřiadevadesát tisíc korun. Soud obec se jejich nároky na náhradu škody odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.

Josef Fiala se hájil tím, že se tehdy obec ocitla ve složité finanční situaci, kterou se snažil vyřešit ve prospěch obce. Podle něj totiž hrozilo, že obec nebude mít na zaplacení více nákladů, což bylo zhruba jeden a půl milionu korun. Proto také dodatek podepsal. V opačném případě by naskakovaly další vysoké úroky. Nižší cenu vodného pak stanovil, protože chtěl vyjít vstříc lidem.

„Místo toho jsem se stal terčem obrovské hysterie ze strany bývalého vedení obce, což vyústilo ve vykonstruované obvinění,“ nechal se u soudu slyšet Fiala. Dodatek ohledně zkrácení záruční lhůty skutečně podepsal, ale pouze na stavební, nikoli technologickou část. Podle něj muselo být s dodatkem manipulováno. Soud ale tuto obhajobu odmítl jako neopodstatněnou. Zmocněnec obec se u soudu přišel s názorem, že je smlouva vzhledem k podezřelým okolnostem neplatná, což by obci pomohlo, aby se vyhnula dalším finančním sankcím za porušení podmínek dotace. Touto otázkou se ale soud v rozsudku nezabýval.