„Kromě domu dětí a mládeže bychom do přebudované sokolovny chtěli umístit také klubovnu junáků a oddílu juda," informoval bystřický starosta Karel Pačiska.

Sokolům zůstane ve zrekonstruované sokolovně zachována kancelář, budou moci využívat dvacet hodin týdně sokolský sál, posilovnu, která v budově zůstane rovněž zachována, a kurty u sokolovny. Kromě toho se město zavázalo po dobu dvaceti let bystřické sokolské jednotě přispívat dvaceti tisíci korunami ročně na sportovní činnost.

Členitá budova z roku 1934 dosud nebyla zásadně opravována, pouze v 50. letech minulého století byla v objektu přistavěna místnost pro kulisy za jevištěm. Hlavní část sokolovny zabírá sál, malá tělocvična a jeviště. Exteriér sokolovny má zůstat v podobném stylu, studie ale počítá s nástavbou dosud nevyužívaných teras a také vnitřními vestavbami. „Především půjde o přestavbu interiérů," uvedl starosta města.

Před objektem sokolovny v Tyršově ulici je v plánu upravit shromažďovací prostor s lavičkami a zelení a vedle pak vchod s krytým schodištěm.

Bezbariérový přístup do sokolovny vyřeší výtah, který bude přístupný přímo z venkovního prostoru před budovou. Počítáno je také s centrálními šatnami, které budou moci využívat i návštěvníci vedlejších venkovních tenisových kurtů.

Projektová dokumentace vycházející z připravené studie má být zhotovena v průběhu letošního roku. „V příštím roce by mohlo dojít na realizaci, ale samozřejmě záleží na financích. Hrubým odhadem by přestavba mohla vyjít až k padesáti milionům korun, takže samozřejmě budeme usilovat o získání dotací, pokud to bude možné, například na výměnu oken a dveří," poznamenal Karel Pačiska.

„Loni jsme prodali dům, kde sídlil úřad práce, a další z možností financování by mohl být například prodej stávajícího dětského domu na náměstí, který by po přestěhování organizace zůstal nevyužitý," nastínil místostarosta Bystřice Josef Vojta. Budova dětského domu ve spodním cípu Masarykova náměstí už nevyhovuje nárokům, které jsou na ni kladeny.

Táhnoucí se převod

Sokolovnu v loňském roce získala bystřická radnice bezúplatným převodem od Havlíčkovy župy sokolské, pod kterou bystřičtí sokolové administrativně spadají a jež neměla na rekonstrukci dosluhujícího objektu peníze. Převod nemovitosti se však táhl několik let.

Župa původně požadovala za pozemek tři miliony korun a zajištění cvičení bystřických sokolů v opravené sokolovně.

Finanční náhradu Bystřičtí dát odmítli, takže Havlíčkova župa sokolská následně chtěla alespoň peníze, jež do objektu za léta vložila, což byl asi milion.

I to bystřická radnice odmítla a obrátila se přímo na Českou obci sokolskou, což je nadřízený orgán Havlíčkovy župy sokolské, která s darováním nemovitosti Bystřici souhlasila.

Sláva v roce 1934

Bystřická sokolovna se slavnostně a na několikrát otevírala v červenci 1934.

Při zahajovacím večeru 1. července 1934 byl v nové budově sokolů sehrán Jánošík od Jiřího Mahena, na 8. července byla naplánována slavnostní valná hromada a odevzdání praporu sokolské jednotě, 14. července pak hudební a pěvecká akademie a sjezd rodáků bystřických. Vlastní, tedy to hlavní otevření sokolovny, jak avizovaly tehdejší Horácké listy v čísle 24, kdy bylo rovněž první veřejné cvičení a veselice, se pak odehrálo 15. července 1934.