Bystřičtí, kteří se chystali na stavbu podobného, avšak modernějšího zařízení, na plánovanou dotaci nedosáhnou. Budou muset hledat jiné zdroje než evropské peníze prostřednictvím regionálního operačního programu, aby mohli hvězdárnu na kopci Hora vystavět.

Malé město

„Každá výzva má jiné podmínky a tyhle jsou takové, že na peníze může dosáhnout buď město nadregionálného významu, anebo jako sídlo, ve kterém je památka UNESCO. To nesplňujeme, tedy nemá smysl, abychom o tuto dotaci žádali,“ uvedl místostarosta Bystřice Josef Vojta. A protože Bystřičtí o hvězdárnu, která by vznikla v rámci revitalizace kopce Hora a na kterou mají připraveny veškeré podklady, stojí i nadále, budou se muset po penězích poohlédnout jinde.

„Samozřejmě, bez hvězdárny klidně žít můžeme. Kopec bychom ale upravit rozhodně chtěli, takže spíše začneme zjišťovat možnosti získání financí přes projekt, který by byl prioritně zaměřen právě na tuto revitalizaci a v jejím rámci by se nám mohlo podařit hvězdárnu „protlačit“,“ uvedl místostarosta Josef Vojta.

Podobně se před časem podařilo Bystřickým získat více než třináctimilionovou dotaci na opravu Zubštejna. Poté, co se jim opakovaně nepodařilo získat peníze na rekonstrukci památky, vzali to oklikou přes záměr zvýšení turistického ruchu v regionu.

„V těsném okolí hvězdárny je uvažováno nejenom s úpravami zeleně a s instalací astronomických těles jako je například model hvězdné oblohy, dalekohled, kámen rovnodennosti a slunovratu, případně sluneční kalendář,“ přiblížil před časem Jiří Dostál z ateliéru Mozkyt, který studii vypracoval.
Nepůjde však o hvězdárnu pro odbornou veřejnost, tedy s profesionální technikou pro pozorování vesmíru, ale o zařízení s možností populárně-naučných přednášek.

Zájemci o pozorování hvězd v maximálním počtu deseti osob tak mají nyní možnost pouze ve žďárské lidové hvězdárně v blízkosti železničního viaduktu přes Sázavu u cyklostezky do Hamrů. Ta znovuobnovila svoji činnost v roce 2009.

„Nejde o budovu s kupolí, jak si obvykle lidé typickou hvězdárnu představují, ale její střecha je plochá a posuvná a dalekohled schovaný pod ní,“ vysvětlil Martin Křižovič, který zařízení spravuje.

Žďárskou hvězdárnu pravidelně využívají členové astronomického kroužku a páteční večery jsou vyhrazeny pro veřejnost.„Scházíme podle zájmu lidí, kteří předtím mohou buď zatelefonovat, nebo se objednat prostřednictvím webových stránek,“ upřesnil Křižovič s tím, že letos zatím pozování oblohy počasí příliš nepřeje.

------------

Kde se můžete dívat na hvězdy?

– žďárská hvězdárna se nachází u cyklostezky vedoucí ze Žďáru nad Sázavou do Hamrů nad Sázavou, těsně před železničním viaduktem

– parkování je možné v ulici Okružní, potom je to zhruba 200 metrů pěšky

– v případě dotazů či objednání návštěvy se obracejte na správce hvězdárny: Martin Křižovič, e-mail: krizovic@seznam.cz, mob. 725 700 363

– můžete rovněž použít kontaktní formulář na webových stránkách

www.hvezdarna-zr.cz