„Dosud se v rámci turistického ruchu prezentujeme klasicky v angličtině a němčině, ale vzhledem k tomu, že přibývá návštěvníků z východních zemí, chceme se zaměřit například na materiály v ruštině. Jezdí k nám také dost Poláků a Maďarů, kterým rovněž chceme vyjít vstříc," informoval bystřický starosta Karel Pačiska.

Bystřičtí v souvislosti s loňským vítězstvím v evropské soutěži Eden o excelentní evropskou turistickou destinaci mohou na přípravu nových propagačních materiálů získat od dvou do patnácti milionů korun od Ministerstva pro místní rozvoj. A aby je bylo ještě více „vidět", a to v různých částech republiky, spojili se s vítězi předchozích dvou ročníků prestižní soutěže Eden a některými ze semifinalistů.

Lokalita Bystřicko se tak bude v mnoha jazycích prezentovat například v informačních turistických centrech Českého Švýcarska, na Slovácku, Žatecku, v Posázaví, Polabí, v Orlických horách, na Křivoklátsku a Rakovnicku, v oblasti Králického Sněžníku či na Brněnsku.

„Stejně tak my budeme tyto lokality, které s námi spolupracují, propagovat u nás," dodal bystřický starosta.

Jak jsou na tom s jazykovou pestrostí nabídky informačních materiálů v dalších turistických centrech Žďárska?

V německém a anglickém jazyce mají k dispozici letáky a brožury v informačním centru v Novém Městě na Moravě, kam zejména v zimě na lyže míří desetitisíce turistů. Podle tamních zaměstnanců jsou však materiály v těchto dvou světových řečech dostačující, protože návštěvníci ze zahraničí, kteří do infocentra přicházejí se žádostí o informace, se těmito jazyky obvykle bez problémů dorozumí.

„Jde především o angličtinu, to je univerzální jazyk. Většina cizinců v ní běžně komunikuje a domluví se," uvedla Kateřina Zástěrová z novoměstského informačního centra.

Ve Žďáře nad Sázavou mají propagační materiály v angličtině, němčině a také ve francouzštině. Podle zaměstnankyně informačního turistického centra CK Santini tour ve žďárské Staré radnici, Jaroslavy Stoklasové, jsou tyto jazyky dostačující, i když je pravda, že každý zahraniční turista by měl nejraději kompletní informace ve své mateřštině.

„Rusové se nás ptají na ruštinu, Holanďané by také rádi svůj jazyk, stejně jako Italové. I Japonci se dotazovali, zda nemáme něco v japonštině. Prostě to zkusí, ale když zjistí, že materiály v jejich rodném jazyce nemáme, tak zcela běžně přejdou na angličtinu, případně na němčinu. Některým z těchto dvou jazyků se domluví prakticky každý cizinec," popsala Stoklasová.

Cizinci jsou na tom s jazykovou vybaveností obecně lépe než Češi. Mladá generace sice už zvládá komunikovat v angličtině a němčině, střední a starší generace se ale přizpůsobily jen částečně. „My se kdysi ve škole učili jenom rusky, což je dnes už málo. Stále si to ale pamatuji a zrovna minulý týden jsem tak mohla poradit ruským turistům, kteří chtěli z nádraží na Zelenou horu. Byli to už starší lidé, nedomluvili se anglicky, a byli překvapeni, když jsem na ně promluvila rusky," řekla Jana Mlynářová ze Žďáru nad Sázavou. „Uznávám ale, že hlavně bez angličtiny se už člověk stěží obejde, " dodala žena.