Teď se budově opět může vrátit původní lesk. „Je to ostuda, v jiných městech jsou synagogy opravovány a buď navráceny původnímu účelu nebo jsou z nich centra kultury či muzea,“ postěžoval si Pavel Král z Velkého Meziříčí.

Také velkomeziříčská Nová synagoga by se mohla stát kulturním centrem. Výjimečná stavba zatím ale bohužel žádnému významnějšímu účelu neslouží. „Zatím je to tržnice. My si také myslíme, že by měla mít budova důstojnější náplň. Je to výrazný novogotický, památkově chráněný objekt, který je zároveň i významným symbolem našeho města. Ještě nevíme, jestli bude stavba převedena do našeho vlastnictví. To se dozvíme až na jednání, které nás teprve čeká,“ poznamenal starosta Velkého Meziříčí Alexandros Kaminaras.

Předmětem jednání města se Židovskou obcí Brno, která je vlastníkem nemovitosti, bude městem navrhovaný odkup za symbolickou jednu korunu. „Je to záležitost dlouhodobá a zřejmě se ještě dále potáhne, protože jde o mimořádně složitou věc. Jednáme s více lidmi či institucemi, přičemž se zvažují různé varianty řešení,“ uvedl Jaroslav Klenovský z Židovské obce Brno.

Třicet milionů korun

Také současný vlastník dlouhodobě usiloval o opravu historické budovy. Jeho snahy končily na nedostatku finančních prostředků. „Udělali jsme všechny potřebné kroky k opravě budovy - prováděcí projekt, stavební povolení, třikrát jsme podali žádost o získání grantu z evropských fondů. Vždy neúspěšně,“ popsal snahy Židovské obce o zvelebení Nové synagogy Jaroslav Klenovský.

Velkomeziříčská radnice byla před nedávnem seznámena s výsledky stavebně-technického průzkumu. „Byl velmi obsáhlý, od základů až po zastřešení. Měli jsme schůzku s pracovní skupinou, kde byla vyčíslena částka potřebná pro uvedení synagogy do vyhovujícího stavu – necelých třicet milionů korun,“ informoval velkomeziříčský místostarosta František Smažil.

Představitele města tato částka příjemně překvapila. „Očekávali jsme částku podstatně vyšší,“ potvrdil Smažil.

Odborníci zjistili, že synagoga stojí na kamenných základech. Na vlastní stavbě našli trhliny pocházející ze stavebních zásahů z předešlých let. „Pozitivní je, že stav okem viditelných trhlin je stabilizovaný a nemění se v čase. Pravděpodobně k nim došlo při stavebních úpravách na prodejní a skladovací prostory,“ konstatoval velkomeziříčský místostarosta.

Stav krovu a střešní krytiny je taktéž ve vyhovujícím stavu. „V minulosti provedené položení nové střešní krytiny dává jistotu, že do stavby nezatéká a není bezprostředně ohrožený její stav,“ připomenul Smažil.

Cena za rekonstrukci se velkomeziříčským zdá poměrně nízká. „Mysleli jsme si, že se nebudeme intenzivně zabývat převzetím tohoto objektu do vlastnictví města, protože jsme předpokládali, že cena na obnovu bude trojnásobná. I odborníci byli překvapeni, v jak dobré kondici objekt je. Výsledná cena navíc zahrnuje i nacenění všech atypických výrobků, které by musely být zhotoveny pro návrat objektu do původního stavu. Včetně cihel, obvodového zdiva, litinových sloupů, zábradlí a podobně,“ popsal Alexandros Kaminaras.

„Navíc ta cena ještě počítá s dvoumilionovou rezervou,“ dodal.

I v případě, že se objekt nestane majetkem města, bude radnice usilovat o jeho obnovu. „Chtěli bychom, aby se Nová synagoga stala součástí nové koncepce kultury, kterou začínáme zpracovávat. Aby se stala součástí sítě objektů, do kterých kulturní akce umístíme. Budova má speciální akustiku, vynikající pro různé hudební žánry,“ pochválil akustické vlastnosti Nové synagogy Alexandros Kaminaras.

Nová koncepce kultury vznikne ve Velkém Meziříčí v průběhu příštího roku. Do té doby bude snad jasné i to, kdo bude případným novým vlastníkem budovy Nové synagogy.

Nová synagoga byla postavena v letech 1868–1870 v novogotickém slohu architektem Augustem Prokopem. Svému účelu sloužila až do roku 1940. O tři roky později už byla využívána coby týlové skladiště německé armády. Až do roku 1991 sloužila budovajako sklad. Dnes je využita provizorně jako tržnice.