„Jsou to zatím jen sny, ale doufáme, že do budoucna by se mohlo podařit, aby se v části řeky mezi mostem u Jehly a Jermářovým jezem dalo pohybovat třeba na lodičkách a cestou by byla tři nebo čtyři místa, kde by bylo možné zakotvit. Rádi bychom řeku v centru oživili,“ nastínil žďárský starosta Zdeněk Navrátil.

Co se dá, nebo případně nedá udělat, záleží na více subjektech. Správcem toku je Povodí Vltavy a vzhledem k tomu, že Žďár leží v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy, mají do toho co mluvit i ochranáři. „V minulosti už proběhlo jednání s Povodím Vltavy a s CHKO, ale spíše jsme si vyjasňovali, kam až můžeme v našich představách zajít. Z pohledu CHKO je řeka význačný biokoridor, takže třeba na Nábřežní není možné udělat přístup k vodě z kamene, aby migrující živočichové měli své přirozené prostředí. Ale můžeme v rámci toho úseku vytipovat místa, kde by třeba byla řeka na dvacet metrů odkrytá, aby se lidé dostali až k ní,“ uvedl Navrátil.

Ochranáři jsou pro to, aby se různé úlohy řeky ve městě citlivým způsobem spojily. „Řeka s břehovým porostem je jediným prostorem ve městě, který umožňuje téměř nerušený pohyb živočichů přes jeho území. Zároveň však ochranáři akceptují, že řeka a její okolí plní ve městě i řadu dalších funkcí. Jde například o bezpečné provedení povodňových průtoků, ale také o funkce rekreační. Zóna kolem Sázavy má přitom velmi dobré předpoklady všechny tyto funkce spojit,“ sdělila mluvčí Správy CHKO Žďárské vrchy Jana Hejtmánková.

To se týká i kácení některých pobřežních porostů. „Z hlediska ochrany přírody se neúměrné kácení dřevin může jevit jako poškozování významného krajinného prvku a snižování funkcí biokoridoru, pro život v řece a pro udržení nebo zvýšení druhů a počtů živočichů a rostlin je však příznivé, když jsou přítomny jak úseky zastíněné, tak prosvětlené. Proto nevadí citlivá údržba porostů, vytvoření průhledů a přístupů k vodě, ale je nutné, aby celkový charakter břehových porostů zůstal zachován,“ tlumočila mluvčí stanovisko ochranářů.

Kniha Vyprávěnky o panence Lence od Josefa Havlíka má za sebou slavnostní křest. Publikace vyšla v nákladu 150 výtisků.
Vyprávěnky o panence Lence pokřtila i Beata Rajská

Možnost zřízení mola se nezamlouvá Povodí Vltavy coby správci řeky. „Proběhlo pouze ústní jednání již před více než rokem s tím, že záměr města počítal s vykácením zdravého příbřežního porostu stromů v dotčené lokalitě, s čímž jsme vyjádřili nesouhlas. Záměr rovněž předpokládal umístění mola a dalšího zařízení na břehu, kde jsme upozorňovali na to, že by tato zařízení nemohla být trvale umístěná vzhledem ke zhoršení odtokových poměrů,“ sdělil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. „Jsme ale připraveni k dalšímu jednání i s ohledem na to, že se Žďárem dlouhodobě spolupracujeme při realizaci různých projektů,“ dodal Roldán.