VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Buchtův kopec je místem pohádek i nejmodernějších technologií

Buchtův kopec – Nepřehlédnutelná obrovská modrá polokoule čnící nad lesem na jednom z kopců na Novoměstsku je vrcholkem radiolokační stanice na Buchtově kopci. Na místě, které před několika desítkami let okouzlilo filmaře natolik, že si právě tuto lokalitu zvolili pro natáčení nezapomenutelné české pohádky.

26.5.2017
SDÍLEJ:

Na vrcholu Buchtova kopce se nachází radar a budova Řízení letového provozu, monitorující vzdušný prostor nad Českou republikou.Foto: Deník / Loskot Jaroslav

Dnes je ovšem Buchtův kopec známý především díky radaru, jehož kopule je tvořena kombinací tří odstínů modré barvy. „O té rozhodli ochranáři. Modrá proto, že z dálky připomíná oblohu. Díky tomu celý objekt nepůsobí v chráněné krajinné oblasti nijak rušivě, naopak,“ vysvětlil vedoucí provozu radiolokačního bodu na Buchtově kopci Ladislav Regent.

Se stavbou se začalo na počátku šedesátých let minulého století. „Mělo tady být nejprve oblastní středisko řízení, takže přímo v této budově měli sídlit letoví dispečeři. Ale než se to dostavilo, všechno se změnilo. Nakonec tu zůstalo stanoviště pro umístění radarové a komunikační techniky. Bylo to tehdy strategické rozhodnutí vystavět středisko právě tady. Buchtův kopec se nacházel uprostřed republiky a byl to jeden z nejvyšších bodů,“ popsal začátky Ladislav Regent.

Prvním radarem byl ruský Koren. Vývoj technologie šel postupně dopředu a tak bylo první zařízení záhy vystřídáno jiným. „Na jeho místo nastoupila polská Avia. Vypadalo to, jako by se nahoře na věži točila obrovská lopata. Nyní tady je francouzský Thomson, anténa se teď točí uvnitř kopule,“ vyjmenoval jednotlivá zařízení Ladislav Regent.

Kopule citlivé zařízení chrání proti negativním vlivům počasí. Má speciální opláštění díky němuž je na ni i námraza, která je na Vysočině v zimě velmi častým jevem, krátká. „Je pouze několik výrobců na světě, kteří tento speciální materiál vyrábí. Kopule je samonosná, což znamená, že nemá žádnou nosnou konstrukci. Je nesmáčivá, nedrží se na ní sníh ani voda,“ vysvětlil Ladislav Regent.

I ten sebeodolnější materiál ovšem občas potřebuje nějakou údržbu. „Nejhorší je asi pyl. Čas od času se prostě kopule musí umýt. Původně jsme si mysleli, že ji stačí opláchnout vodou. To ale nefunguje. Někdo tam na ni prostě musí vlézt a celou ji kartáčem ručně vydrhnout,“ uvedl vedoucí radiolokátoru na Buchtově kopci.

Tamní zařízení patří mezi sekundární radary. Dodává přesné informace letovým dispečerům. „Řízení letového provozu v České republice patří ke světové špičce, což se málo ví. U nás se „vyrobí“ zobrazení vzdušného prostoru, které se zpracuje a pomocí datového zařízení se přenese do střediska letového provozu do Jenče u Prahy. Obsluha je tu od toho, aby technologické prostředky neustále fungovaly. Dispečer se pak může spolehnout, že informace, kterou od nás dostane, je absolutně přesná,“ objasnil Ladislav Regent.

„Máme přehledový radar, potřebujeme mít přehled o situaci nad republikou. Dosah našeho radaru je tři sta kilometrů. Sledujeme situaci i za hranicemi – v Polsku, Rakousku i nad Slovenskem. Veškeré informace pak předáváme dispečerům, kteří dopravu řídí. Naším úkolem je pouze zajistit bezchybné fungování techniky,“ doplnil další z pracovníků provozu radiolokačního bodu na Buchtově kopci technik Jan Fiala.

Radiolokátor v každé vteřině sleduje něco mezi 200 a 230 letadel. „Radarů je více a vzájemně se suplují. To se využívá například při měsíčních revizích. Když je zapotřebí, může se některý radar vypnout,“ sdělil Jan Fiala.

Zařízení u Daňkovic patří mezi takzvané sekundární radary. „Radar spolupracuje s odpovídačem, který je na palubě letadla. Získáme tak spoustu informací, mezi jinými třeba výšku nebo náklon a úhel letadla. Informace pak posíláme dál. Sledujeme primárně civilní dopravní letadla. Trochu v jiném režimu lítají vojenská letadla. Ta sice odpovídač také mají, ale mohou si jej vypnout,“ řekl Jan Fiala.

Radar na Buchtově kopci je nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny, kopule se nachází ve výšce 840 metrů nad mořem. „Když je dobrá viditelnost, lze po vystoupání sto čtyř schodů z vrcholku spatřit Praděd, Sněžku nebo také televizní vysílač Krásné u Seče. A bývá vidět i rozhledna Karasín. I při horší viditelnosti jsou vidět okolní vesničky – Sněžné, Milovy, Blatiny nebo Líšná,“ poznamenal Jan Fiala.

Unikátní výhledy z vrcholku radarové stanice ovšem nejsou určeny pro každého. Většinou si jich užívají pouze tamní zaměstnanci. „Je to technologické zařízení, tudíž veřejnosti nepřístupné. Ovšem občas uděláme výjimku a po domluvě, v případě, že to naše provozní a personální možnosti dovolí, je možné uskutečnit exkurzi. Početně omezenou a pouze s doprovodem,“ ponechal zájemcům o daleké výhledy alespoň malou naději, že se jejich sen podívat se na svět přímo od modré kopule někdy snad splní, Ladislav Regent.

Přestože samotný vrchol radaru není veřejně přístupný, další prostory jsou naopak k návštěvníkům mnohem přívětivější. „Máme tu rekreační ubytovnu. Původně sloužila jako ubytování pro servisní personál a nyní je k dispozici nejen našim zaměstnancům, ale také lidem odjinud. Lze si tu ubytování objednat,“ podotkl Ladislav Regent.

A ještě jeden unikát, který se s Buchtovým kopcem váže. Ještě v šedesátých letech minulého století nebyla tato lokalita tak zalesněná, jako je tomu dnes. A tak zejména díky svým nádherným výhledům neušla pozornosti filmařů. „Točila se tu tehdy známá filmová pohádka Obušku, z pytle ven!,“ prozradil Ladislav Regent.

Autor: Helena Zelená Křížová

26.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jeden z největších rybníku Vysočiny ukázal, co skrývá pod hladinou. Rybáři vylovili například kapry, sumce, okouny, štiky, amury, marény i tolstolobiky.
50

Rybáři vylovili Veselský rybník

Spělkovští volili v budově místního obecního úřadu.
9

Ve Spělkově vyhrál Okamura

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Vysočina – Pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří tradičně na volby na Vysočině dohlíželi, se během hlasování nesetkali s žádným závažným problémem nebo nedostatkem.

OBRAZEM: Rybáři volili v pátek, v sobotu lovili rybník

Vojnův Městec – Už v pátek volili rybáři z vojnoměsteckého Rybářského spolku M.

Šel jsem volit, abych si později nemusel nadávat, prohlásil senior

Rokytno – K volební místnosti se vydali i ti, jejichž pohyblivost je kvůli zdravotním komplikacím značně omezena. „Letošní volby jsem si nemohl nechat ujít,“ vyjádřil se sedmašedesátiletý Oldřich Tatíček z Rokytna, který je odkázán na invalidní vozík.

Manželé z Třeště využili ve Žďáře voličské průkazy

Žďár nad Sázavou – Hned úderem 14. hodiny v pátek 21. října začali lidé ve Žďáře hlasovat pro své favority do sněmovních voleb. Někteří i chvilku čekali - o pár minut dříve přišli třeba první voliči, jejichž volební místností je ve žďárském gymnáziu. Po 14. hodině se hned začali trousit další.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení