„Jiří Brady bude oceněn za celoživotní úsilí v oblasti ochrany lidských práv a svobod,“ uvedla novoměstská starostka Zdeňka Marková. Dodala, že slavnostní akt se uskuteční v neděli v 16 hodin v novoměstské radnici.

Tragický osud Bradyho setry Hany se stal celosvětově známý po vydání bestselleru Hanin kufřík. Dnes jedenaosmdesátiletý Jiří Brady žijící v Torontu se poté jako jediný přeživší z rodiny, jejíž příběh upoutal čtenáře v desítkách zemí světa, stal objektem médií i lidí, kteří se o životních peripetiích rodiny chtěli dozvědět více. Následovaly stovky besed, vystoupení v rádiu i v televizi, odpovědi na tisíce mailů, spolupráce na filmu a knize.

„Speciální recept jak to všechno stihnout, nemám. Když prostě z něčeho neděláte problém, tak to problém není,“ prozradil své krédo při jedné z předchozích návštěv rodného města Jiří Brady.

Ačkoliv ze země odešel před šedesáti lety, stále se v Nověm Městě cítí doma. „Strávil jsem tam šťastné dětství. Návrat je vždycky dojemný,“ opakovaně prohlásil Brady.

Součástí nedělní akce bude i česká premiéra kanadského filmu inspirovaného osudem Hany Brady – Inside Hana’s suitcase, která se uskuteční v novoměstském kině v 17 hodin. „Jiří Brady pronese k filmu úvodní slovo,“ doplnila Zdeňka Marková.

První telefon

Jméno Brady není v Novém Městě na Moravě neznámé. Už v roce 1883 zakoupil předek Adolf Brady na Vratislavově náměstí dům číslo 13. Zde si se svou ženou Karolínou otevřel obchod s potravinami. Obchod byl v přízemí a rodina bydlela v prvním patře. A protože byli manželé bezdětní, rozhodli se adoptovat svého synovce Karla Metzla a neteř Hedviku Metzlovou. Hedvika se provdala a odstěhovala a v domě zůstal Karel Brady-Metzl, který si v roce 1927 vzal za manželku Markétu Dubskou.

Mladí novomanželé pomalu převzali rodinný podnik. Jako jedni z prvních zavedli maloobchodní prodej uhlí a také postavili před obchodem benzínovou čerpací stanici.

Měli i první telefon ve městě s volacím číslem 1. Postupně si k maloobchodu zřídili i velkoobchod, prodávali všechno možné. Jejich podnik neustále vzkvétal. Dokladem toho je i skutečnost, že zaměstnávali nejméně šest stálých zaměstnanců. Měli dvě děti, Jiřího a Hanu. Děti často jezdívaly po rozlehlých chodbách jejich domu na koloběžkách. Hanička na červené, Jiří na modré.

Rozkvět jejich podniku a rodinného štěstí ukončila okupace Československa v roce 1939. Na základě falešného obvinění byl Karel Brady-Metzl zatčen a dva měsíce vězněn na gestapu v Jihlavě. Poté byl sice propuštěn, ale celá jejich rodina byla neustále sledována.

Na jaře roku 1941 byla na gestapo povolána Karlova manželka Markéta a deportována do ženského koncentračního tábora Ravensbrűck. Odtud byla v říjnu 1942 odsunuta do Osvětimi, kde 29. 10. 1942 zemřela.

Do plynové komory

Karel byl zatčen 23. 11. 1941 a po nějakou dobu vězněn opět na gestapu v Jihlavě. Poté byl deportován do Brna a zařazen do transportu do koncentračního tábora. 11. 6. 1942 byl převezen do Osvětimi, zde zemřel 14. 7. 1942.

Jejich dětí, desetileté Hany a třináctiletého Jiřího, se ujal Ludvík Hájek, manžel Karlovy sestry Hedviky. 14. 5. 1942 však byly obě děti předvolány do Třebíče a odtud poslány transportem do Terezína. Jiří se tu stal učedníkem-instalatérem, což mu později zachránilo život. Podmínky v Terezíně byly velmi tvrdé, ale nebylo to nic proti osvětimské hrůze, která obě děti čekala. Jiří byl zařazen do transportu do Osvětimi jako první a 23. října 1944 se tam dostala i Hanička. Její první kroky směřovaly přímo do plynové komory. Den jejího příjezdu se stal i dnem její smrti.

Jiří přežil i další transporty, hlavně díky svému instalatérskému řemeslu. Hodně mu pomáhali i spoluvězni. Zpět do Nového Města na Moravě se vrátil v polovině května 1945. Z celé rodiny přežil jako jediný. V roce 1949, emigroval a od roku 1951 žije v Kanadě v Torontu.

Helena Zelená Křížová