Česká republika se v posledních měsících potýká s výraznými výkyvy teplot, které jsou důsledkem globálního oteplování. Tento trend přináší častější extrémní teploty a silné bouřky, které mohou mít významné dopady na každodenní život. Jak se s těmito změnami vypořádat

Máme si zvykat na výkyvy teplot, které v Česku poslední měsíce jsou?

V zásadě ano, neboť s tím, jak dochází k celkovému oteplování planety, zvyšuje se i extrémnost jednotlivých jevů, včetně teplot. U teplot se častěji vyskytují především extrémy směrem nahoru, tedy nadprůměrné teploty, a tam je opravdu prokázáno, že se tento jev bude vyskytovat častěji. Musíme počítat s tím, že období s nadprůměrně teplými až extrémně teplými dny budou pokračovat. Extrémně teplé znamená ale ve smyslu k obvyklým hodnotám v dané roční době. Neznamená to, že by tu muselo být čtyřicet nebo pětačtyřicet stupňů, ale spíš, že ty výrazně teplejší dny, než je v dané části roku obvyklé, se budou vyskytovat častěji. Myslím, že letošní rok je toho hezkou ukázkou.

Kolikrát za rok se vytváří takový systém bouřek, jaký prošel Českem o víkendu?

Když se podíváme na předešlé dny, opakovaně se vytvářely pásy poměrně výrazných bouřek doprovázeny přívalovými srážkami a kroupami. Letošní léto už od druhé poloviny května je typické tím, že se docela často vyskytují silné bouřky zejména s přívalovým deštěm a kroupami. Z pohledu republiky se tyhle epizody vyskytují několikrát do roka. Ale letos je ten počet silných bouřek především nadprůměrný.

| Video: Youtube

Je možné říct, s čím to souvisí?

I tady to můžeme zasadit do souvislosti se změnou klimatu a globálním oteplováním, kdy podmínky v atmosféře přejí výskytu těchto až extrémně silných bouřek. Dříve platilo, že epizody se silnými bouřkami byly velmi vzácné, v posledních letech rozhodně tak vzácné nejsou. Ten trend je rostoucí a určitě je to statisticky významný trend. Myslím z hlediska extremity bouřek. Nemusí to být tak, že by bylo bouřek více, ale když už jsou, tak to potenciální nebezpečí je tam častější, než tomu bylo v osmdesátých nebo devadesátých letech minulého století.

Dá se to tedy přisuzovat zvýšeným teplotám?

Do jisté míry ano, ale je to komplex faktorů. Musíme si uvědomit, že atmosféra je vzájemně propojená, a ne úplně jednoduchá. Ale když to řeknu zjednodušeně, tak když jsou vyšší teploty, tak celkově je v atmosféře více vodní páry. A vodní pára je samozřejmě látka, ze které se za vhodných podmínek vytvoří oblačnost. Čím více je vodní páry, tím více oblaků se může vytvořit a přitom platí, že díky vyšším teplotám oblačnost může být vertikálně mohutnější. To znamená, že tloušťka od spodní základny do horní hranice oblaku je větší. Právě i díky vyšším teplotám jsou tyhle podmínky pro vznik vertikálně mohutných oblaků příznivější. Čím je oblačnost vertikálně mohutnější, tak tím jsou ty projevy bouřek nebezpečnější. Ale souvisí to s více faktory.

Mgr. Michal Žák, Ph.D.

  • Narodil se 12. července 1978 v Třebíči.
  • Vystudoval Gymnázium Třebíč, poté obor meteorologie a klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
  • Od roku 2005 působí v České televizi, kde moderuje pořad Předpověď počasí.
  • Na částečný úvazek pracuje také v Českém hydrometeorologickém ústavu.
  • Od roku 2022 je proděkanem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Čím to, že v Kadově na Žďársku za velmi krátkou dobu napršelo tolik vody?

Bouřka tam byla velmi intenzivní, to znamená, že vertikální rozsah bouřkové oblačnosti byl velmi mohutný. Tím pádem intenzita srážek byla mimořádná. Navíc bouřka postupovala poměrně pomalu. To znamená, že srážky vypadávaly nad oblastí poměrně dlouho, ale současně byly velmi vysoké intenzity. Co jsem koukal, tak tam spadlo před dvacet litrů vody na metr čtvereční za pouhých deset minut. To už je značné množství.

Čím je způsobeno, že v jedné obci je sluníčko, neprší a v obci vedle je silný déšť?

Většinou, když je to lokálnější bouřka a není to vyloženě například studená fronta, tak šířka toho srážkového pásma, je poměrně malá. A zároveň bývá ostře ohraničená. Čili u těch bouřek bývá to, když to přeženu, že buď prší jako z konve, nebo nespadne ani kapka. Samozřejmě tam je nějaká přechodová zóna, kde nějaké ty srážky jsou, ale není to široké pásmo. Takže se pak může zdát, že já jsem tady, lije jako z konve a za dva kilometry dál nespadne ani kapka. Ještě intenzivněji se to projevuje u krupobití. Pásmo krup je ještě užší než pásmo deště, tím pádem ta lokální ohraničenost je ještě výraznější. To pak už jde o stovky metrů, u deště spíše o malé jednotky kilometrů.

Je Vysočina něčím specifická z hlediska počasí oproti zbytku republiky?

Každé pohoří, vysočina nebo vrchovina, nějakým způsobem ovlivňuje podmínky v atmosféře, i když se může zdát, že to převýšení je malé oproti okolnímu terénu. Každých pár stovek metrů může udělat v atmosféře poměrně hodně. U bouřek hlavně záleží na tom, odkud bouřky postupují a zda Vysočina funguje jako podporovatel. To se děje ve chvíli, kdy jde vzduch směrem na Vysočinu. Nejsilnější bouřky obvykle přicházejí, když je nějaká složka pohybu z jižního kvadrantu. Naopak když jdeme od západu nebo severozápadu směrem k východu, například když to jde z Jihlavska směrem na Třebíč a Velké Meziříčí, kde ten terén klesá, tak je tam určitá tendence slábnutí bouřek.