Na místo vyrazili silničáři, kteří se postarali o pročištění příkopu podél komunikace a odvedení vody z něho. „V lokalitě došlo k tomu, že bobří hráz zvedla hladinu potoka a ta se dostala nad úroveň silnice," popsal událost ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Jan Míka. Situace by se podle něho stala pro řidiče nebezpečnou v zimním období, v důsledku vzniku náledí.

„V této záležitosti se vedlo již několik jednání na krajském odboru životního prostředí, je tam k tomu rozsáhlá dokumentace," dodal Míka s tím, že se hledá vhodné řešení, které ochrání silnici a zajistí bezpečnost motoristů.

Hráz bobři navyšují průběžně, prostor nad ní se postupně zanáší splaveninami, takže výšku od původního dna potoka lze podle slov Václava Hlaváče z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR dnes již jen odhadovat. Řekl, že to ale bude určitě více než 1,2 metru. „Problém je, že původní potok se přibližoval silnici a výška hráze tento podzim již přesáhla korunu silnice a voda se začala rozlévat. V loňském roce správce toku některé hráze odstranil, bobři však během krátké doby své stavby obnovili. Díky postupnému zanášení tůně nad hrází se snaží udržet dostatečně velkou vodní plochu. Hráze proto musejí průběžně navyšovat," vysvětlil Hlaváč.

Terénní úpravy

Přítomnost vody na vozovce se již podepsala na její kvalitě. Poškození vlivem opakujícího se podmáčení je viditelné pouhým okem. „Cirka třicet centimetrů směrem do silnice se táhnou praskliny, na mnoha místech je propadlá," konstatoval včera místostarosta Měřína Ivo Rohovský.

Východisko proti důsledkům činnosti chráněného bobra evropského? Václav Hlaváč se domnívá, že je obecně nutné terénními úpravami vymezit prostor pro tůň tak, aby se voda nemohla rozlévat na silnici. Problém ovšem spatřuje v hospodářském mostku přes potok, jehož průtočná kapacita je velmi snížená usazenými splaveninami. „Čištění toku tam bude muset probíhat opakovaně," sdělil ochranář Václav Hlaváč.

Na vodním toku u Měřína se zabydlela patrně jedna rodinná skupinka bobrů čítající rovněž loňská mláďata. Celkem může jít o šest až deset zvířat.

Bobr je v současné době v Kraji Vysočina již značně rozšířený. Vyskytuje se zejména v povodí řeky Jihlavy a Oslavy, před několika lety však překonal rozvodí a jednotliví hlodavci i první rodinné skupiny se začínají objevovat v povodí Sázavy. Celkový počet bobrů v kraji je ochranáři odhadován na 150 až 200 kusů. „Lokalita u Měřína patří k nejstarším, bobři v ní žijí již více než deset let. Je to na Vysočině jediný případ, kde způsobují zaplavování silnice," poznamenal Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Bobři většinou žijí v rodinných skupinách, tu tvoří vždy starý pár a roční zvířata. Ve druhém roce života, když mladí bobři pohlavně dospívají, opouštějí domov a vydávají se hledat partnera a své vlastní nové působiště. V té době se mohou pohybovat samostatně. Jako potravu jednoznačně preferují osiky, pokud jich není dost, pouštějí se i do bříz, vrb, olší a dalších druhů dřevin. Zvíře je u nás chráněno, přičemž zákon stanovuje peněžité sankce za různé typy přestupků. Pokuta by se pro fyzickou osobu mohla pohybovat až do výše sto tisíc korun, v případě právnických osob je ještě vyšší.