Z výskytu bobra mají v CHKO radost. „Bobr si vytváří prostředí, které potřebuje. Díky tomu, že žije v noře, která by měla být zatopená, si staví hráze, a tím zadrží vodu v krajině. Voda se pak trochu rozlije do okolí a vytvoří přirozený mokřad. Mokřady patří do krajiny celé republiky a s Agenturou ochrany přírody a krajiny se snažíme toto vracení vody do krajiny zajišťovat. Bobr to dělá vlastně zadarmo. Bohužel ne vždy jen tam, kde bychom to chtěli,“ řekl Piechula.

V debatě na sociálních sítích na problém upozornil také Miroslav Skalník ze Žďárska. „Jsou jistě místa, kde je výskyt bobra žádoucí a zcela v pořádku. Ale neměli bychom ani říkat, že kdekoliv se objeví, je to dobře a ku prospěchu,“ vyjádřil názor.

Ilustrační foto.
Konec odpoledních aktivit v budově školy na Fryšavě. Není k tomu uzpůsobena

Činnost bobra ve Žďárských vrších proto krajináři soustavně monitorují. „Dáváme pozor na to, aby nedošlo ke škodám na majetku. Minimálně dvakrát týdně chodíme na místo, kde je teď bobr velmi aktivní a kontrolujeme jej. Momentálně jsme domluvení se starostou obce, kde je bobr aktivní, na nějakém opatření,“ uvedl Piechula. Pokud by kvůli výskytu bobra někde hrozilo nebezpečí, zasáhnou, aby mu předešli.

Bobr totiž v zastavěných oblastech může působit škody. O tom se přesvědčilo Povodí Moravy. „Škody zde bobr způsobil vodohospodářům v březnu, narušováním ochranných hrází a stavbou zátaras, které vzdouvají vodu a zaplavují okolní pozemky, ale také kácením a ničením zdravých stromů,“ sdělil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Pátrací akce na Žďársku.
Velká pátrací akce po seniorovi ze Žďárska: v akci byli policisté, psi i drony

V lokalitách, kde bobr svojí činností nezpůsobuje škody na majetku a jeho aktivita neohrožuje zdraví lidí, sledují jeho vývoj a do jeho biotopu nezasahují. „Jeho činnosti ale zaznamenáváme i v zastavěných oblastech, kde může ohrozit majetek nebo dokonce zdraví obyvatel. V těchto případech musíme postupovat dle možností dané platnou legislativou, kdy do teritoria bobra můžeme zasahovat například jen ve vymezeném období či na základě výjimek, které stanoví příslušný krajský úřad,“ popsal generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Petr Chmelař však připomněl, že je potřeba rozdělit činnost bobra v krajině a v zastavěných částech, kde by mohl způsobit škody. „Bobr vadí pouze v částech, kde jeho činnost není prospěšná. Tedy tam, kde máme například protipovodňové hráze. Tím, že tam například hloubí nory, tak tam může způsobit mnohamilionové škody. Mohlo by dojít například k rozplavení hráze. V krajině může být naopak prospěšný,“ dodal Chmelař.