Nejčastěji je sbírají opilé na ulicích. Následně musí zajistit jejich převoz na záchytku. „To nám zabere opravdu hodně času, v průměru okolo tří hodin. Vyjedeme na místo, kde čekáme na příjezd zdravotníků. Ti pak vyhodnotí jejich stav, a pokud není ten člověk ohrožen na životě a zdraví, tak jej musíme převézt na záchytku. Převoz trvá okolo půl hodiny, následuje opětovné vyšetření lékařem, a pak ještě musíme ještě sepsat záznam,“ popsal anabázi s převozem opilých bezdomovců do protialkoholní záchytné stanice šéf žďárských strážníků Martin Kunc.
Cestu si takoví „zákazníci“ samozřejmě neplatí. „Stane se také, že nám opilci „zadělají“ auto od střechy až po podlahu. Čištění stojí okolo tisíce korun,“ připomenul Kunc. „A stalo se nám taky, že nám jedna osoba vykopla okýnko a urazila kličky,“ doplnil další škody způsobené opilci vedoucí žďárských strážníků.
Ve Žďáře nad Sázavou evidují příslušníci městské policie okolo čtyřiceti bezdomovců. Polovina z nich využívá služeb místního azylového domu. „S těmi většinou problémy nejsou. Problémová je asi třetina těch, kteří jsou v pohybu,“ podotkl Kunc.
Žďárští bezdomovci ve většině případů nejsou původními obyvateli města. „Ty bychom spočítali na prstech jedné ruky. Většinou se jedná o osoby, které byly z určitých důvodů vysazeny z vlaku a už nám tady zůstaly. Jsou to lidé z Prahy, Liberce, Brna, Bystřice nad Pernštejnem i z dalších míst,“ řekl vedoucí Městské policie Žďár nad Sázavou.
Nejvíc bezdomovců je v Jihlavě
Komplikace spojené s bezdomovci řeší i v dalších městech. Nejvíce se jich pohybuje na území Jihlavy. „Jejich počet odhadujeme kolem osmdesáti. Naše město je největší v Kraji Vysočina a navíc je u nás jediná protialkoholní záchytná stanice, kam se svážejí podnapilí lidé z celé Vysočiny. I to může mít negativní vliv na počet bezdomovců,“ prohlásil mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk.
I jihlavští strážníci si s bezdomovci „užijí“. Pravidelně je musí například vykazovat z míst, kde obtěžují kolemjdoucí. „Bezdomovci většinou nepáchají trestnou činnost, ale obtěžují ostatní lidi svým vzhledem, špinavým oblečením, opilostí nebo nevhodným chováním. V Jihlavě je jich obvykle nejvíc u obchodního domu Billa a na hlavním vlakovém nádraží,“ uvedl Daněk.
Problémy s lidmi bez domova pomáhají jihlavským strážníkům řešit nejrůznější organizace. Například Středisko křesťanské pomoci, Centrum sociálních služeb nebo místní oblastní charita. „Funguje u nás azylový dům, noclehárna a v zimě pro ně pracovníci Střediska křesťanské pomoci připravili také iglú pro přespání v mrazivém počasí,“ informoval mluvčí magistrátu.
Ani Humpolec není výjimkou. I tam evidují řadu lidí bez domova. „Jedná se v převážné části o lidi, kteří migrují po různých místech v republice. Pokud tráví čas například v parcích, jde o veřejný prostor, který může využívat kdokoliv. Samozřejmě pokud se nedopouští nějakého trestného činu či přestupku,“ poznamenala humpolecká mluvčí Aneta Slavíková.
Autobusové nádraží a supermarkety
V Třebíči se bezdomovci zdržují v centru města, na autobusovém nádraží a u supermarketů. „Strážníci i asistenti prevence kriminality s nimi pravidelně opakovaně řeší popíjení alkoholu na veřejných prostranstvích, kde se dle vyhlášky konzumovat alkohol nesmí. A také znečišťování veřejných prostranství,“ sdělila Irini Martakidisová z třebíčské radnice.
Menší města s lidmi bez domova takové problémy nemají. Například ve Velkém Meziříčí evidují pouze dva případy. „Oba bezdomovci se během zimního období zdržují převážně u autobusového či vlakového nádraží. Během léta jsou nejčastěji mimo centrum města,“ potvrdila mluvčí velkomeziříčského úřadu Michaela Hudková.
„Je s nimi bezproblémová komunikace. Strážníci nemusí řešit žádné případy protiprávního jednání způsobené bezdomovci,“ přidal Martin Košut, zástupce vedoucího velkomeziříčské městské policie.
