Správně by totiž měli požádat ochranáře o povolení a informovat také hasiče, což většina z nich nečiní. Vatry jsou navíc často stavěny ve volné přírodě a skrývá se v nich i odpad, jenž patří spíše na sběrný dvůr.

„Opět jsme na mnoha místech ve Žďárských vrších zaregistrovali vybudované hromady všelijakého materiálu, které jsou s nejvyšší pravděpodobností určeny k takzvanému pálení čarodějnic. K takovému jednání by však nemělo docházet mimo vyhrazená místa bez našeho souhlasu,“ upozornil Jaromír Čejka ze Správy CHKO Žďárské vrchy. Před zhruba pěti lety podle něj ochranáři na zástupce jednotlivých obcí apelovali, a organizátoři „ohňových akcí“ od nich buď ustoupili úplně, nebo je přemístili do nějakých vhodnějších lokalit.

Nyní se ale stavby určené v poslední dubnový den ke spálení objevují znovu, a to více méně po celých Žďárských vrších. A to přesto, že pálit ohně na území CHKO zakazuje zákon o ochraně přírody. „Ten říká, že je zakázáno tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,“ informoval Jaromír Čejka.

Dřeva je minimum

Další věc, která ochranářům dělá vrásky, je složení jednotlivých hranic dřeva - právě dřevo je totiž často v těchto hromadách obsaženo jen okrajově. Mnozí lidé totiž pojímají pálení čarodějnic jako příležitost k likvidaci odpadu všeho druhu.

V hranicích jsou k nalezení kromě barveného dřeva i kusy igelitu, látek, gumy nebo jiných produktů, které patří spíše na sběrné dvory či do popelnic a kontejnerů. Zneškodňování odpadu mimo místa určená k tomu se souhlasem orgánu ochrany přírody je přitom stejně jako rozdělávání ohňů a táboření na území CHKO zakázáno.

Pokud ochranáři na organizátory takového pálení padnou, mohou situaci vyřešit například jenom důraznou domluvou. Dalším řešením, když domluva nepomůže, je i udělení mnohatisícové pokuty. U právnických osob se pak finanční postih může vyšplhat až ke dvěma milionům korun. K natolik závažným případům však v CHKO Žďárské vrchy obvykle nedochází.

Podle ochranářů záleží hodně na jednání s organizátory, jejich přístupu a samozřejmě také na tom, co všechno se rozhodli v hranici spálit.

Na pálení ohňů si 30. dubna posvítí i hasičské jednotky ze žďárského regionu. Ve většině případů jsou ale oficiální vatry páleny právě za dozoru členů sborů dobrovolných hasičů, kteří by měli být zárukou bezpečnosti. I přesto je vhodné pálení nahlásit u Krajského operačního a informačního střediska Hasičského záchranného sboru (HZS) kraje Vysočina.

Vhodné podmínky

Důležité je také dbát na vhodnost místa, kde bude vatra pálena, druh a množství spalovaného materiálu, směr větru. V průběhu pálení je třeba dávat pozor na bezpečnost přihlížejících osob a po ukončení akce řádně uhasit ohniště,“ uvedl Radim Vondrák, komisař HZS kraje Vysočina.

V neposlední řadě je podle hasičů dobré mít na paměti i možnost mimořádné situace, jako je například požár nebo úraz, a s ní související dostupnost vodního zdroje a kvalitu příjezdové komunikace pro záchranářské vozy.