Skutečně Vás nikdo doposud „nepřehrál“?

Každý rok, když vyjde nová Guinnessova kniha rekordů, tak zjišťuji, zda můj rekord je stále rekordem. Zatím tomu tak je.

U klaviatury jste strávil 25. a 26. leden 1987 a hrál oběma rukama připravený repertoár. Co Vás k tomu vedlo?

V Československém rozhlase jsem slyšel, že nějaký Francouz ustanovil nový světový rekord v nepřetržitém hraní na klavír. Činil 24 hodin  a český rekord byl do té doby 19 hodin. Tak jsem před kamarády z uskupení Klub 80, s nimiž jsem vystupoval, řekl, že to dokáži tady.

Jaké skladby jste hrál?

Jejich rozpis jsem měl připravený dopředu, vydržet mi měl na 24 hodin. Kamarádi mi poté z domu ještě museli přinést další. Hrál jsem v podstatě všechno, od klasiky, přes písně populární až po lidové. Poslední půlhodinu se ke mě připojili členové kapely, již zrovna nebyli v práci a na závěr jsem ještě zahrál jednomu z přítomných porotců na přání část z Čajkovského B-moll.

Vaše prsty ale musely dostat zabrat.

A nejen prsty, i zadnice. Přestože jsem měl vždy po uplynutí 10 hodin hraní přestávku v délce 5 minut, na pořádné protažení to nestačilo. Po hudebním maratonu jsme spočítali, že jsem za těch 34 hodin zahrál tak půl milionu úderů a 18,5 kilo not. Kvůli potížím se shromážděním potřebné dokumentace a fotografií byl ovšem rekord zapsán do Guinnessovy knihy až v roce 2002.

Stále usedáte ke klavíru?

Ano,  mimo jiné při svatebních obřadech v radnici nebo v zámku ve Žďáře. Hrál jsem i v rámci Světového poháru v biatlonu v Novém Městě na Moravě.