První písemná zmínka Mirošovu je z roku 1338. Tehdy se jméno obce vyskytlo při sporu dolnobobrovského faráře Buška s Přibyslavovým špitálem svatého Ducha na Starém Brně. Obec patrně vznikla sloučením několika vsí.
Nedaleko Mirošova kdysi stávala ves Lhotka, o níž existují písemné zprávy již ze třináctého století. Patřila tehdy Markétě z Blažkova. Časem ves zpustla a její pozemky pak připadly k mirošovským. Podle zápisu v kronice „osada Lhotka, bez pochyby ve válkách náboženských za své vzala, pole k obci Mirošovu připadla, kde až doposud Na Lhotkách se říká. Zároveň je tam místo V zámcích řečené, kde malý as hrádek stával, jak tomu doposud příkopy naznačují.“
V roce 1790 se v Mirošově nacházelo 38 domů a 264 obyvatel, v roce 1840 to bylo 41 domů a 270 obyvatel. A o třicet let později 52 domů a 330 obyvatel. Obec stále rostla a rozvíjela se.
Rok 1896 se však stal Mirošovu málem osudným. Po silné průtrži mračen, která přišla 3. července, se protrhla hráz a všechny domy v okolí rybníka byly zatopeny. I hráze ostatních rybníků nad vsí byly prý narušeny a jen s největším úsilím dokázali místní zabránit jejich protržení. Tehdy nechybělo mnoho a Mirošov mohl být označován za zaniklou ves stejně jako sousední Lhotka.
Silná průtrž mračen ohrozila Mirošov i v loňském roce. „V neděli 14. června při bouřce napršelo během chvilky strašně moc vody a půlka obce okamžitě plavala. Postihlo to i obecní budovy,“ vzpomínala starostka Mirošova Marcela Tomková.
Co všechno jste po přívalovém dešti museli zase dávat do pořádku?
Hasičskou zbrojnici, tam se voda dostala i dovnitř, a tak se tam muselo nově vymalovat. A taky voda strhla mostky přes potok. Museli jsme je nechat obnovit.
Kolik vás to všechno stálo?
Bylo to přes padesát tisíc korun a byly to výdaje, se kterými jsme nepočítali. Něco nám naštěstí zaplatila pojišťovna. Náš rozpočet je poměrně omezený, jsme malá obec a taky splácíme úvěr, který jsme si v předchozích letech museli vzít na stavbu kanalizace.
Říkala jste, že máte omezený rozpočet. Daří se vám vůbec realizovat nějaké projekty nebo větší opravy?
Snažíme se čerpat dotace, hlavně z Programu obnovy venkova. Díky dotaci jsme například vloni opravili místní komunikaci. Letos chceme zase opravit střechu u přístavku budovy obecního úřadu.
Co dalšího letos chystáte?
Chceme nechat zhotovit novou čekárnu. Plánujeme i opravu odtoku obecního rybníku. A už jsme také opravili cesty po těžně dřeva.
Když už mluvíte o těžbě dřeva, jak je to s obecními lesy? Postihla vás také kůrovcová kalamita?
Máme přes sedmnáct hektarů lesů. Letos nás kůrovcová kalamita postihla opravdu hodně, a to i přesto, že více prší. Těžba stále ještě probíhá. A pak nás čeká ještě zalesňování.
