„Spor se táhne od roku 2008. Nyní by mohl padnout rozsudek," konstatovala Vilma Drápelová, právnička Městského úřadu ve Velkém Meziříčí. Určovací žalobu podala právě velkomeziříčská radnice.

Pozůstatky architektonicky náročně řešeného mostního tělesa přes údolí Radslavického potoka řadí památkáři mezi ohrožené technické pamětihodnosti Vysočiny.

K mostu se ale nikdo nehlásí. A zatímco dříve jej mělo ve svém katastrálním území Velké Meziříčí, poté, co došlo na počátku devadesátých let k osamostatnění obce Petráveč, druhé největší město Žďárska o toto území přišlo. V současné době se Vysoký most nachází na dvou parcelách, přičemž jedna náleží státu, druhá vsi se 180 stálými obyvateli. Ta monumentální přemostění ale podle názoru starosty Miloše Kratochvíla nechce. „Pro nás nemá žádný význam. O opravy mostu by se měl postarat stát. Byla to státní silnice," zdůvodnil svůj postoj k problematice petrávečský starosta Miloš Kratochvíl.

Kamenný jednoobloukový most, jenž dnes stojí v oploceném areálu skládky odpadů a chátrá, byl již v roce 1988 pro svoji starobylost a stavitelské umění té doby zařazen do seznamu technických památek. Vybudoval ho zřejmě stavitel Antonín Vlach za osm tisíc zlatých v roce 1593. Podle některých pramenů je však jeho vznik dáván do souvislosti s budováním takzvané císařské silnice za vlády Marie Terezie v polovině 18. století.

O podobě mostního díla se zmiňuje ve své knize, v Encyklopedii mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, rovněž znalec a popularizátor českých a slovenských mostů Dušan Josef. Ovšem svůj model má Vysoký most i ve velkomeziříčském zámku v prostorách muzea a jeho oddělení pozemních komunikací. Jak poznamenala Irena Tronečková, ředitelka muzea, byl to most, který spojoval silnici vedoucí z Brna do Jihlavy.

A proč přestal sloužit svému účelu? „S rozvojem dopravy došlo k jeho vytěsnění z hlavní trasy na Brno. I když musím říct, že vydržel poměrně dlouho, protože o posunutí silnice o dvě stě metrů dále bylo rozhodnuto až v roce 1937 Zemským úřadem v Brně. Šlo o realizaci nové spojky, která byla napřímená a už tam nebyly původní ostré a nebezpečné zatáčky. Samotná realizace se ale o něco opozdila, novou spojku dokončili až v období protektorátu," dodala Tronečková.

„Myslím, že k historickému unikátu, kterým Vysoký most dozajista je, by si našli cestu nejenom lidé zajímající se o silniční nebo železniční mosty. Určitě by si zasloužit větší pozornost a náležitou péči. Jenže v tomto státě si technických památek nikdo moc neváží," nechal se slyšet Vladimír Fiala z Velkého Meziříčí s tím, že aby se stalo turistickým místem, muselo by se ale nejprve něco udělat s tím smetištěm, které tam začalo fungovat v osmdesátých letech minulého století.

V minulosti byla stavba považována za nejvyšší most v zemi, proto se mu přezdívalo Vysoký. Podle lokality se mu také lidově říká Loupežnický.