Podle Malého jsou na Vysočině možná stovky relativně drobných ložisek kovů se stříbrem. Zhruba patnáctihektarová lokalita poblíž Štěpánova nad Svratkou je z archeologického hlediska unikátní rozlohou i stupněm zachování pozůstatků těžby i dalších objektů. Areál je v lese na výrazných svazích. Lokalita byla vždy špatně dostupná, proto se zachovala v unikátním stavu. "Těžba tam prokazatelně probíhala naposledy ve středověku, podle některých indicií dokonce už v době bronzové. Nebyla však žádná mladší," řekl Malý.

Čtěte také: Vlk sražený na D1 na Vysočině pocházel z Karpat, ukázaly analýzy

Kromě pozůstatků těžebních provozů jsou tam také pozůstatky řemeslnických dílen a další související infrastruktury v původním stavu. Oblast je ale odlehlá, proto se bližšímu průzkumu podle Malého zatím nikdo systematicky příliš nevěnoval.

Rozsáhlejší výzkum začne nezbytně nutným geodetickým zaměřením celé lokality. "Uděláme to laserovým skenováním, to je metoda, která dokáže rozlišit každou krtinu," řekl s nadsázkou Malý. Detailní zaměření podle něj umožní zjistit souvislosti jak těžebních provozů, tak navazující infrastruktury. Zatím není jisté, jak dlouho zaměřování financované Akademií věd ČR a Krajem Vysočina potrvá. Celkové náklady na průzkum by měly dosáhnout asi 350.000 korun ročně. Rada Kraje Vysočina tento týden schválila dotaci 160.000 korun.

Lokalita Havírna má podle Malého s nutnou památkovou ochranou výrazný potenciál pro turistický ruch. "Má minimálně republikový a nebojím se říci až středoevropský význam," poznamenal. Rád by na místě viděl archeologický skanzen, kde by bylo možné přitažlivou formou prezentovat výsledky prozkoumání lokality návštěvníkům.