Plošný výzkum je třeba provést, protože při sondování se pod povrchem horního náměstí našly zbytky celých zdí. „Chceme odkrýt koruny stěn, zachytili jsme kamenné konstrukce Špalíčku," řekl vedoucí výzkumu Pavel Hušták.

Historie dnešního náměstí Republiky začala ve druhé polovině 13. století. K rozšíření jeho horní části později vedla naléhavá potřeba zvětšení rynku. Náměstí se také posunulo směrem k dnešní Horní ulici.

Postupně bylo zastavěno volné prostranství a shluky domů náměstí rozdělily na dvě samostatné části, objevily se zmínky o „hořejším rynku" a „dolním rynku".

Špalíček, jehož zbytky budou teď zkoumat archeologové, byla řada čtyř spojených budov. V centru stály samostatně tam, kde je dnes horní parkoviště před bývalým městským úřadem.

„Špalíček tvořily čtyři spojené domy, tři obytné a jedna dominantní budova s mansardovou střechou. Na konci 19. století ji nový majitel Josef Vašátko adaptoval na obuvnickou továrnu," popsal Miloslav Lopaur, historik žďárského regionálního muzea. Za Vašátkovou továrnou stály domy Jirouškových, Šlerkových a Švastalových. Před posledním z nich například v meziválečném období stávala první benzinová pumpa.

Špalíček byl celý zbourán mezi lety 1970-1973, jako poslední byla zbořena bývalá továrna.

Na dolním náměstí se budou archeologové zajímat o někdejší pivovarský dům, jehož pozůstatky v sondách zachytili. Špalíček na něj navazoval. Na výzkumu budou pracovat do konce května.