„Kolem jeho osobnosti byla spousta nejasností. Za jeho práci mu byl sice císařem Ferdinandem udělen titul zemského historiografa, ale někteří místní mu zazlívali, že poněkud poupravil dějiny svého rodného města. Ale i tak jsem rád, že se radní rozhodli označit jeho hrob za čestný,“ podotkl Petr Svoboda z Bystřice nad Pernštejnem.

Antonín Boček je známý především vydáním souboru moravských listů a listin. Napsal také Rodopis pánů z Pernštejna a první - a dodnes hodně diskutovanou - historickou práci o Bystřici. Na hřbitově v Bystřici nad Pernštejnem je pochován od roku 1906. „Antonín Boček byl osobností, jejíž činnost byla mimořádně společensky prospěšná a všeobecně uznávaná,“ odůvodňují radní svou volbu.

Bystřičtí už měli vyhlídnuté i další „velikány“, jejichž hrob by chtěli označit jako čestný. Vyskytl se ovšem jeden problém. „Když označíme hrob za čestný, tak v něm už nesmí být nikdy nikdo další pochovaný. Už se nemůže otevřít. Tím ale narážíme na rodinné hroby. V nich jsou sice pohřbeny místní osobnosti, ale pohřbívají se do nich i další zemřelí členové rodin,“ vysvětlil starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska.

To je případ i místa posledního odpočinku dvou někdejších starostů Bystřice nad Pernštejnem - Peregrina Fiši a Edmunda Fiši. Vzhledem k tomu, že jde o stále využívaný rodinný hrob, nemůže být označen jako čestný. I s tímto problémem si ale v Bystřici poradili. „Hrob byl označen jako památný a rodině jsme odpustili nájemné z hrobového místa,“ řekl Pačiska.