Máte li malé děti školního či předškolního věku a uvažujete o tom, že byste jim jako koníčka podsunuli studium anglického jazyka (aby měly v budoucnu trochu náskok), jistě vás zaujme netradiční výuka angličtiny, která probíhá na mnoha místech České republiky a od loňského roku také při Základní škole v Bystřici nad Pernštejnem.

Tato výuka má svoji kolébku ve Velké Británii, její zakladatelkou je britská lingvistka a pedagožka Helen Doronová, a odtud tedy název vzdělávacího programu: Helen Doron Early English (HDEE). Její nadšenou propagátorkou a zakladatelkou pobočky HD v Bystřici nad Pernštejnem je lektorka HD Marcela Tučková.

Jak byste krátce představila výuku angličtiny podle Helen Doronové tak, abyste vypíchla její největší přednosti? Čím zásadním se liší od běžného studia cizího jazyka?
Výuka prochází přes silné pozitivní emoce, které jsou důležité při jakémkoli učení. Děti si osvojují cizí jazyk podle stejných principů jako jazyk mateřský, přirozeným způsobem – učí se vše hrou, smíchem, prožitkem, pomocí básniček, říkadel, obrázků, reálných předmětů – při výuce jsou prostě stimulovány všechny smysly. Rovněž se pracuje s interaktivními, velice pěknými učebnicemi, příběhy, a důležité je rovněž to, že vše, co je obsahem knížek, je rovněž nahráno na CD, která jsou obsažena ve výukovém setu. Hodiny angličtiny jsou vedeny v malých skupinkách v maximálním počtu osmi dětí. Výuka zahrnuje nesčetné množství pomůcek. Za tímto typem výuky a tvorbou výukových materiálů je již dvacet pět let zkušeností ve více než třiceti zemích světa. Dnes podle metodiky HD učí angličtinu přes tři tisíce učitelů více než pětaosmdesát tisíc dětí ve třiceti zemích světa. Za pětadvacet let prošlo kurzy více než milion dětí.

Přečetla jsem si, že tři čtvrtiny výuky tvoří již probraná látka, a jednu čtvrtinu nové učivo. Zřejmě platí staré známé „pakování matka moudrosti…“
Přesně tak, jistě znáte křivku zapomínání – už i dětem se toto stává.

Na svých stránkách zmiňujete Tamaru Cenkovou z Psychologické poradny Sluníčko, podle které je důležité začít s výukou cizího jazyka u dětí co nejdříve. Vy jste v loňském roce otevřela pět skupin podle věku dětí. Kolik je nejmladšímu „studentovi“?
Bohužel v současné době nemám skupinku dětí BBS = Baby Best Start (od tří do zhruba dvanácti měsíců), ale nejmladšímu dítěti v kurzech jsou nyní dva roky a začínalo ve věku asi jednoho a půl roku.

Proč je tak důležité začít s cizím jazykem co nejdříve?
Existuje známé heslo používané v současné době pro výuku jazyka: „Čím dříve, tím lépe!“ Tato metoda je, jak jsem již zmínila, zábavná a přirozená forma výuky přiměřená věku dítěte. Dalo by se říci, že je to taková simulace dvojjazyčného prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Do dvou let věku dítěte se v jeho mozku vytvářejí jazyková centra. Podle toho, kolik jazyků se dítě v tomto věku učí, tolik jazykových center se mu vytvoří. Děti, které se současně učí více jazyků, dokáží plynně přecházet z jednoho do druhého, aniž by přitom dělaly příliš velké chyby. Je navíc pravděpodobné, že se další jazyk naučí podstatně rychleji, než by to zvládlo dítě, které mluví od narození jen jedním jazykem. Pokud se tomu děti věnují pravidelně a systematicky, mohou se učit libovolný počet jazyků. Jazyk bývá v tuto dobu spojen s dospělým, se kterým dítě komunikuje. Protože ve většině případů mluví s dítětem jako první matka, říká se „mateřský jazyk”. Nabytí jazykových znalostí patří mezi nejkomplexnější schopnosti, které si člověk na začátku svého života osvojuje. Zatímco však mnoho dospělých vnímá učení se jazyků jako namáhavé a náročné, pro děti je to jen hra. Je prokázáno, že kritickým obdobím pro osvojení si jazyka, ať už mateřského, nebo cizího – je věk od narození zhruba do sedmého roku života. Batolata a malé děti nevnímají žádné cizí řeči. Melodii, rytmus a strukturu jazyka se učí ještě dlouho předtím, než jsou vůbec schopna mluvit. Děti se simultánně učí všechny úrovně jazyka – prozodii (rytmus, přízvuk a intonaci), fonetiku (zvuky řeči), fonologii (zvuky řeči ve smysluplných celcích), morfologii (slovní konstrukci), syntax (větné struktury) i sémantiku (význam slov).

Dalo by se tedy říci, že pokud dítě začne s cizím jazykem do svého sedmého roku, má mnohem větší šanci dorozumět se jím a začít ho používat jaksi mimochodem?
Stejně jako se děti naučí bez jakýchkoli jazykových hodin svou mateřštinu, včetně správné výslovnosti a i složité gramatiky, je pro ně také výuka cizích jazyků a učení řeči přirozenou součástí vývoje. Do sedmi let věku jsou všechny vjemy související s řečí a jazyky ukládány do stejné oblasti mozku. Po uplynutí tohoto období se pro jednotlivé jazyky utvářejí různé sítě neuronů a při jejich používání je nutné mezi nimi „přepínat“. I tehdy se samozřejmě cizí jazyk naučit dá, je ovšem daleko obtížnější dosáhnout úrovně rodilého mluvčího, zejména v oblasti výslovnosti. Přední jazykovědci proto doporučují začít s učením další řeči – vedle mateřské – tak brzy, jak je to jen možné. Výuka u dítěte prochází přes silné dětské emoce, které jsou důležité při jakémkoli učení. Jan Amos Komenský měl pravdu, když říkal „škola hrou“. Výhodou toho, že se dítě začne učit cizí jazyk velmi brzy, není jen jeho znalost. Vědci zjistili, že lidé, kteří mluví od dětství dvěma jazyky, mají více šedé hmoty mozkové, na níž závisí paměť a inteligence. Došli tedy k závěru, že učení jazyků od dětství má vliv na vytváření této hmoty, a tudíž na rozvoj celkové inteligence. Studie dokázaly, že děti vychovávané v dvojjazyčných domácnostech mají větší mentální kapacitu, lépe udrží pozornost a dovedou lépe plánovat budoucnost. Tyto schopnosti mohou později v životě znamenat důležitou výhodu například ve škole i později na trhu práce.

Můžete říci, kde se nachází centrum tohoto vzdělávacího programu a na kolika místech v ČR mohou děti studovat angličtinu s HD?
Hlavní centrum HD se v současné době nachází v Izraeli, kde teď Helen Doronová žije, další centra jsou prakticky po celém světě, jen v ČR jich je spousta, prakticky v každém kraji najdete nějaké. Hlavně v blízkosti velkých měst jako je Praha, Brno, Ostrava…

Je zájem o tuto formu studia velký? Otvírají se nové pobočky? Kolik jich je na Vysočině?
Zájem je poměrně velký, stále se otevírají nová centra, přibývá lektorů, dětí… Na Vysočině jsou zatím jen dvě – Jihlava, a naše pobočka v Bystřici nad Pernštejnem.

Bylo rozhodnutí pustit se do poměrně rozsáhlého projektu a vytvořit centrum HD v Bystřici složité? Co vás k tomu vedlo – právě v Bystřici?
Rozhodování to bylo těžké, přece jen toto už není jen učení, ale velká dávka organizace, ekonomických, propagačních a manažerských záležitostí mimo. Bystřice nad Pernštejnem také není velké město jako například Brno nebo Praha. Vyučovala jsem tady na gymnáziu, ve firmách, ale ty malé spontánní rozjařené tvářičky právě těch menších dětí mi chyběly. Nechtěla jsem také opouštět už rozběhnutý projekt a vyřadit se ze sítě lektorů HD.

DANA GREGOROVÁ