„Anglické trávníky nekvetou ani nevoní. A řekla bych, že k nám ani nepatří. Naše babičky měly vždycky zahrádku plnou květů, kvetla od jara až do podzimu. Zahrady nejen voněly, ale také bzučely. Každá včela letící okolo je musela navštívit,“ usmála se vášnivá zahrádkářka Ivana Slámová z Nového Města na Moravě.

Tradiční horácké zahrádky byly – a mnohde dnes už zase jsou - plné květů okamžitě poté, co sleze poslední sníh. První sněženky a bledule vystřídaly ladoňky, modřence, sasanky, sedmikrásky a petrklíče. „Více jim vyhovovalo ruční kosení, benzinové ani elektrické sekačky tradičním zahradám moc nesvědčí. I když s trochou vůle lze zkombinovat tradiční zahradu s moderní technikou,“ poznamenala Ivana Slámová.

Okolí domu plné květů láká včely i motýly. Jsou tak nejen krásné na pohled, ale také užitečné. „Snažím se, aby moje zahrada nebyla jen sestříhaný trávník, ale aby také kvetla. Ne vždy se mi to daří. Mým snem je docílit něčeho podobného, co mívala moje babička. Trávník s jetelem, pampeliškami a sedmikráskami, a k tomu obyčejné květiny, které rostly v každé druhé zahrádce. A které rozkvétaly jedna za druhou. Nestalo se, aby zahrada někdy nekvetla, byla barevná od jara až do podzimu,“ popsala své představy o vysněné zahradě Ivana Slámová.