Když se Jana Hladíková, sestřička z Nemocnice Třebíč a Nemocnice Mostiště, stala Andělem mezi zdravotníky, dostala otázku, jak naloží s hlavní cenou. Tou je roční užívání automobilu zdarma. „Odpověděla jsem, že moje první cesta povede do Liberce na hokej. Bílí tygři Liberec jsou moje srdeční záležitost,“ vykládá nejlepší zdravotnice v České republice.

Vítězka soutěže Anděl mezi zdravotníky sestřička Jany Hladíková (uprostřed) z Třebíčské nemocnice. Druhé místo v soutěži Anděl mezi zdravotníky získal vrchní sestra Petr Pazour z Nemocnice Nové Město na Moravě.
Anděl mezi zdravotníky je z třebíčské nemocnice. Druhé místo má Nové Město

Tento titul ženu těší, ale pro ni je mnohem důležitější jiná věc. I když s daným oceněním úzce souvisí. „Možná to bude znít divně, ale pro mě je nejdůležitější být s lidmi. Na našem oddělení leží podstatně delší dobu než jinde. Jsou po bouračkách nebo těžkém krvácení do mozku, závislí na ventilátoru. A pomoct jim, aby zase začali sami dýchat, to trvá dlouho. Tak se stanou vaší součástí. Ten člověk byl víceméně nemohoucí, jen ležel a koukal na vás. Vy jste ho krmili, umývali. A když najednou odchází, zamává vám. To je ta největší třešnička na dortu,“ zamýšlí se Hladíková.

Její pacienti na ni po odchodu z nemocnice nezapomínají. „Jak jsem teď vyhrála Anděla, ozvalo se mi hodně těch, kteří u nás leželi. Blahopřáli mi, vzpomínali. To bylo moc hezké,“ usmívá se zdravotní sestra.

Ta se pro toto povolání rozhodla už v sedmé třídě. „Možná i o něco dříve. Jsem z Velkého Meziříčí, zdravotní školu jsem dělala ve Žďáře nad Sázavou. Měla jsem kamarádku v Brně, a tak jsme už po druháku chodily do nemocnice ke svaté Anně na krční oddělení coby sanitářky. Po třeťáku jako ošetřovatelky, a protože se nám na tom oddělení hrozně líbilo, nastoupily jsme tam pak na celý úvazek jako sestřičky,“ vzpomíná Hladíková.

Jana Hladíková

Pracuje zdravotní sestra společné interní a neurologické jednotce intenzivní péče v Nemocnici Třebíč a oddělení následné intenzivní péče v Nemocnici Mostiště.

Má čtyři dospělé děti (28, 26, 20 a 18 let), vychovávala i syna své zemřelé kamarádky.

Je velká fanynka hokejových týmů Bílí tygři Liberec a HHK Velké Meziříčí.

Krční oddělení podle ní má velké kouzlo. „Je to krásný obor. Prolínají se tam mandličky u malých dětí i bohužel závažná onemocnění, jako je rakovina hrtanu. Ale i interna je krásná. Člověk pomáhá lidem s infarkty a ohrožením života. Když vidíte, jak se ti lidé třeba bojí, vy je vezmete za ruku a to jim pomůže, tak už nechcete dělat nic jiného,“ zamýšlí se zdravotnice, kterou osud z Brna později zavál zpět do Meziříčí. „Pracovala jsem tam v domově důchodců. Tam to bylo také pěkné, ale pak jsem se dostala do Nemocnice Mostiště na interní jednotku intenzivní péče. A pak na společnou interní a neurologickou JIPku v Nemocnici Třebíč,“ dodává Hladíková, která nyní pracuje v Třebíči, částečně v Mostišti a aby toho nebylo málo tak také jako zdravotnice a tejpařka pro meziříčský hokejový klub.

Právě ten je pro ni velkou vzpruhou po náročném dni. „V našem oboru se bohužel setkáváme i se smrtí. Nevím, zda se s tím umím úplně vyrovnat. Ale když jedu z nemocnice a jsem smutná, zamířím na zimní stadion v Meziříčí, kde jsou samí mladí lidé plní života. A když vidím, jak hrají a jaká je tam zábava, přijdu na jiné myšlenky,“ doplňuje sestřička.

Zdroj: Youtube

V Andělu mezi zdravotníky soutěží pečovatelky, sestřičky, lékaři i farmaceuti. Hladíkovou do soutěže nominovala náměstkyně třebíčské nemocnice Alena Hošková a vrchní sestra interny Zdislava Dostálová. V prvním kole se rozhodovalo mezi 380 lidmi, z nichž odborná porota později vybrala dvanáct finalistů. Ti se setkali na galavečeru v Náchodě na konci srpna. „Odpovídali jsme tam třeba na dotazy ze zdravotního prostředí. Já měla otázku na pět nejdůležitějších orgánů v těle. Máme jich osmasedmdesát, bez pěti se nedá žít. Jsou to srdce, mozek, játra, aspoň jedna plíce a jedna ledvina. Potom byly spíš otázky, co nás baví. Byl to krásný večer mezi samými milými lidmi,“ podotýká Hladíková.

Kromě manžela, kolegů, hokejistů a někdejších pacientů jí fandilo také pět jejích dětí. „Já říkám, že mám čtyři plus jedno dítě. To jedno navíc je syn mé nejlepší kamarádky, která zemřela na rakovinu. Tehdy jsme se s jeho tatínkem domluvili, že mu budu pomáhat při výchově. Pro mě se Mareček stal pátým dítětem,“ přidává další z mnoha příběhů plných lásky a obětavosti letošní Anděl mezi zdravotníky.