Lesní mateřská školka, která se otevře na louce nedaleko Alzheimer centra v Třebíči, přivítá prvního září hned osm dětí. „Maximálně u nás může být čtrnáct dětí, kterým se budou věnovat tři učitelky a dále ve školce pracuje jeden nepedagogický pracovník, dá se říci, že je to takový provozní,“ popsala Adéla Svobodová.

Místo, kde se pohřešovaná Marie Spilková z Třebíče často pohybovala.
Hledání ženy z Třebíče: Naděje slábne, říká vnučka, pomoc nabízejí dobrovolníci

Na louce, která je hlavní výukovou místností školky, nechybí dvě maringotky nebo teepee. „Jedna z maringotek je odpočinková a ve druhé je jídelna. Právě jídelní maringotka může v případě extrémně špatného počasí posloužit i jako třída. Ale plánujeme v rámci výuky navštěvovat i přírodu v okolí louky,“ doplnila Svobodová.

Podobně tomu je i v Mateřské škole s integrovanou výukou angličtiny, která funguje v třebíčské Borovině. Rok 2021 pro ně bude premiérou v nových a větších prostorách. „Díky tomu jsme se mohli rozrůst. Začínali jsme s dvanácti dětmi, poté jsme v původních prostorách přidali jednu třídu. Zájem ale neustále roste a tak jsme se nyní dostali na konečných šestapadesát dětí, které jsou rozdělené do tří tříd,“ komentovala při slavnostním otevření ředitelka Mateřské školy Na Hradě Anna Jourová.

„Alternativní“ vzdělávací instituce

Lesní mateřská škola v Třebíči

- funguje na louce vedle Alzheimer centra v Třebíči

- maximální kapacita je čtrnáct dětí

- výuka probíhá na školní louce tak i v okolní přírodě

Mateřské škola Na Hradě v Třebíči

- má tři třídy

- maximální kapacita je
šestapadesát dětí

- v rámci výuky na ně od začátku mluví anglicky jak české učitelky a za dětmi dochází i lektorka, která s nimi komunikuje pouze anglicky

Inovativní třída na ZŠ Jungmannova v Jihlavě

- výuka není rozdělená dle klasického rozvrhu, ale na bloky

- žáci nedostávají známky, jsou hodnoceni slovně

- maximální kapacita je dvacet dětí

Podle jejích slov je integrovaná výuka velkou výhodou a stále více rodičů má zájem, aby jejich dítě chodilo do takové školky. „Potvrzuje nám to i fakt, že jsme beznadějně plní a dokonce máme i seznam náhradníků,“ usmívala se Jourová.

Ve třech třídách se dětem věnují české učitelky, které komunikují i anglicky a za dětmi dochází i lektorka, která mluví pouze anglicky.

„Myslím si, že je výhoda, pokud mají děti výuku angličtiny už od mala. Dnes jsou stejně téměř v každodenním styku s anglickými slovy a když se jim někdo věnuje systematicky, může jim to pomoci později ve škole. Naše Andrejka má ještě čas než půjde do školky, ale až to bude aktuální, určitě budeme zvažovat školku, která má výuku cizího jazyka,“ plánovala maminka Alena Novotná z Třebíče.

Alternativní přístupy co se výuky týče pronikají i do základních škol. Například v Jihlavě se od prvního září otevře první třída na základní škole Jungmannova, kde žáci nebudou dostávat známky. Podle ředitelky Ivany Málkové se tímto krokem škola snaží reagovat na měnící se svět.

Výuka využije prvky Montessori pedagogiky. „Budeme využívat speciální pomůcky k lepší názornosti, pochopení učiva a osvojení si ho,“ popsala jedna z učitelek Eva Grohmannová.

Místo známek pak děti obdrží slovní hodnocení a budou se hodnotit i navzájem mezi sebou. Třída je otevřená všem, mohou do ní děti se speciálními vzdělávacími potřebami, mimořádně nadaní školáci i všichni ostatní, maximální kapacita je dvacet žáků.