Původně se hovořilo o umístění společného hrobu na hřbitově ve Ždírci u Jihlavy. Ještě ve čtvrtek na základě výsledků ankety mezi obyvateli obce prosazovali ždírecký hřbitov tamější zastupitelé, tuto variantu ve středu podporovali také pozůstalí, na jejichž žádost obec anketu uspořádala. Z 337 anketních lístků se zastupitelům vrátilo 217. Pro možnost uložení ostatků ve Ždírci se vyslovilo 113 lidí, proti bylo 91 a 13 lístků bylo neplatných.

„Nechceme to dělat v Dobroníně ani ve Ždírci. Protože nechceme vyvolat mezi obyvateli žádné spory,“ řekl Niebler ČT. Niebler podle ČT postupně oslovoval jednotlivé obce. Nejprve jednal s Dobronínem, tam se umístění ostatků místním sice moc nelíbilo, nakonec ale s hrobem na hřbitově souhlasili. Poté oslovil Ždírec, centrální pohřebiště v Jihlavě původně bylo považováno až jako krajní řešení.

Niebler v pátek podle ČT rovněž oznámil, že s oběťmi poválečné doby se shoduje už pět vzorků DNA pozůstalých. U dalších čtyř lidí se zřejmě budou genetické testy dělat znovu. Pietní akt by se mohl uskutečnit letos v srpnu.

V lokalitě Budínka u Dobronína byly kosterní pozůstatky, údajně Němců zavražděných na jaře roku 1945 revolučními gardami, vyzvednuty z masového hrobu předloni v srpnu.