Jde o takzvanou Bílou vilu významné rodiny Binkovy, která na svém místě stojí již více než sto let.

Lidé neznalí zdejších poměrů však již nemusí tušit, že budova má hned na sousedním pozemku, ukrytou ve stínu stromů zdejšího lesoparku, svoji stejně starou „sestřičku“. I Červená vila představující typ anglického venkovského sídla byla projektována pro zdejší koželužnický rod.

První projekty

A možná ne každý také ví, že se na obou stavbách (na jedné více, na druhé méně) významně podílel známý český architekt Josef Gočár, jehož díla patří mezi vrcholné projekty české moderní architektury, a Gočárův rukopis je pevně vtisknut například do urbanistické koncepce Hradce Králové.

Bílá vila, jako dům Ladislava Binka mladšího, měla být původně navrhnuta pražským architektem Václavem Roštlapilem, ale stavět se nakonec začala podle ztracených plánů neznámého stavitele. Díky známosti Ladislavova bratra Josefa Binka s mladým Josefem Gočárem, který již v té době pracoval na návrzích Červené vily, se stavba dočkala ještě změn fasády a interiérů.

Zatímco na Bílé vile, typické svým ozdobným východním průčelím, velkými okny, nebo pískovcovými sloupy, zanechal Gočár spíše částečně otisky své práce, její červená sestra, kterou začal architekt navrhovat v roce 1907, se obecně považuje za jeho první zcela samostatné dílo.
Rozlehlý objekt, který začínající architekt navrhoval ještě jako člen ateliéru Jana Kotěry pro Josefa Binka (spolumajitele továrny, budoucího Gočárova švagra a známého českého fotografa pozn. red.), měl sloužit ke každodennímu rodinnému životu.

#nahled|https://g.denik.cz/33/92/240212_hb__erven_cmyk__2__denik-630.jpg|https://g.denik.cz/33/92/240212_hb__erven_cmyk__2_.jpg|Vedle, skryta pod korunami stromů, pak stojí i její sesterská, či podle přízně obou majitelů spíše bratrská stavba – Červená vila.#

„Dům měl odpovídat náročnosti uměnímilovného objednavatele a splňovat veškeré přednosti moderního bydlení, propojujícího co možná nejlépe požadavek po kultivované reprezentativnosti, jednoduchosti a komfortu,“ píše se o budově v knize Slavné vily kraje Vysočina.

Při návrhu stavby, zvenku nápadné kromě jiného i červenou cihlou, kontrastem ve štítu mezi bílými okny a jejich výplněmi, nebo výraznými přesahy střechy do stran, Gočár evidentně nezapřel inspiraci čerpanou při osobní návštěvě anglického venkova.

Byla zde i školka

Osud továrnické rodiny Binkových nebyl po druhé světové válce veselý a po roce 1948 byl rod systematicky perzekuován. V přízemí Bílé vily, kde nemocný Ladislav Binko obýval první patro až do své smrti v roce 1963, byla zřízena poradna pro matky a děti a po úmrtí majitele budova fungovala jako mateřská školka. V současné době prochází budova pod novým vlastníkem rozsáhlou rekonstrukcí.

Červenou vilu dnes stále užívají potomci Josefa Binka, který zde po znárodnění přežíval v jediné místnosti.

Příště: Skleněný palác u Sázavy v Havlíčkově Brodě.