Jak ve 13. století vypadal vnitřek domu na jihlavském Masarykově náměstí, kdo ho obýval a jak se v něm žilo? To všechno postupně zjišťují archeologové, kteří provádí výzkum v právě rekonstruované budově základní umělecké školy. Dosavadní poznatky mají význam nejen pro Jihlavu, ale pro celou republiku.

„Ve sklepech a přízemních prostorách se zachovalo velké množství dřevěných architektonických prvků, které lze absolutně datovat pomocí dendrochronologické metody. To je unikátní. Jednotlivé stavební fáze jsou v tomto případě doprovázeny přesnými daty, od nejstarších po nejmladší. Pozůstatky nejstaršího dřevohliněného domu ze 30. až 40. let 13. století pomůžou přiblížit vzhled a vývoj architektury tehdejších měst v celé zemi,“ upřesnil David Merta ze společnosti Archaia s tím, že se potvrdily informace z předchozích zkoumání.

O probíhajícím výzkumu a postupném analyzování dendrodat už Deník dříve informoval. Podle archeologa Marka Pešky jsou vědci dokonce schopni přesně určit, jak interiér středověkého domu dříve vypadal. „V domě zřejmě žil bohatý měšťan, který byl reprezentantem nejvyšší společenské vrstvy. Mohl to být kupec, bohatý řemeslník nebo někdo, kdo měl spojitost s rozvíjejícím se hornictvím,“ řekl Peška.

Nálezy z Jihlavy dokazují i příbuznost s kulturně-historickým prostorem středního Podunají. Podobné domy se stavěly například v Bratislavě, Vídni a v Brně. Sídlo základní umělecké školy bylo v minulosti několikrát přestavěno, nevyhnuly se mu ani požáry.

Své tajemství neodkrývají jen zdi, stropy a podlahy domu, archeologům z Muzea Vysočiny a společnosti Archaia se podařilo objevit i mince z 19. století, pozůstatky kachlových kamen z 15. století, lahve nebo tyglík dokládající kovoliteckou činnost.

Jihlavský historik Radim Gonda nyní zkoumá listiny z 18. století, které předminulý týden našli při rekonstrukci zedníci. Výzkum bude pokračovat i nadále v souvislosti s dalšími stavebními úpravami.

ZUZANA MUSILOVÁ