Teploty se po dlouhé době vyšplhaly nad bod mrazu i na Vysočině, což přidělalo vrásky na čele obyvatelům měst a obcí, kde mívají problémy s tajícím ledem a následnými povodněmi.

Havlíčkobrodsko

Tání ledu, popřípadě sněhu, sledují v současné době na Havlíčkobrodsku především lidé z Ledče nad Sázavou. Opakovaně se tam totiž z břehů vylévá Pivovarský potok.

„V místech, kde ústí do Sázavy, se před několika dny vytvořil ledový špunt a hrozilo, že voda stoupne a vylije se do města,“ informoval ledečský starosta Petr Vaněk.

Na místo tedy musela nastoupit těžká technika, aby led rozbila a zajistila volný odtok vody do řeky. „Teď důkladně sledujeme předpověď počasí. Pivovarský potok je opravdu kritické místo. Místní už vědí, co dokáže, a je logické, že z něho mají obavy,“ dodal Vaněk.

Dalším místem, kde si lidé dávají na velkou vodu pozor, je Mírovka a řeka Šlapanka. Ta tam protéká pod nízkým silničním mostem. Hrozí proto, že odtávající a odtékávající kry se pod mostem zachytí.

Ze břehů vystupuje i Sázava. Nejčastěji to je ale v lokalitě Chlístova, kde zaplavuje naštěstí jen louky. Malé potoky trápily ještě nedávno i Maleč a Dolní Město. Tam už ale přistoupili k výstavbě poldrů a dalších protipovodňových zařízení.

Jihlavsko

V Brtnici, kde v minulosti ohrožovala stavby a lidi v nich stejnojmenná řeka Brtnice, se zatím na oblevu a jarní tání speciálně nepřipravují.
Nedávné úpravy toku řeky výrazně omezily riziko rozlití vody do zastavěných lokalit města. Stávající regulace toku by mohla ztratit na účinnosti pouze za souhry zcela hraničních okolností, a to podle místních v současnosti nehrozí.

„Přesto začínáme situaci monitorovat a vývoj sledovat a vyhodnocovat,“ poznamenal brtnický starosta Stanislav Jirků.

V Brtnici by v případě tání a nahromadění ker na řece postupovali podle havarijního protipovodňového plánu. Pokud by došlo k extrémně nepříznivému vývoji, koordinovala by brtnická radnice postup v rámci záchranného varovného systému celého jihlavského okresu.

Pod Brtnici spadají i dvě osady na řece Jihlavě, kde v minulosti rovněž ledy a jarní voda přidělávaly starosti a práci. V Přímělkově bývá ohrožený mlýn, který obývají Čutkovi, v Dolní Smrčné zase mlýn, obývaný Böhmovými.

„Dokud býval v Přímělkově starý most a v řece bylo hodně ledu, tak jarní tání tyto mlýny ohrožovalo. Kdyby takováto mimořádná situace nastala, tak bychom samozřejmě v první řadě zachraňovali lidské životy a pak majetek,“ zdůraznil Jirků.

Za další kritická a monitorovaná místa označují vodohospodáři z Povodí Moravy řeku Jihlavu v Lukách nad Jihlavou i řeku Jihlávku přímo v Jihlavě.

Rozvodnění řeky Jihlavy hrozí i ve Dvorcích, kde minulý pátek dosáhla hladina prvního stupně povodňové aktivity. Na některých místech se zde v korytě horního toku řeky nahromadil led. Po několika hodinách se podařilo problém odstranit a hladina se vrátila zpátky do normálu.

Pelhřimovsko

Silné sněžení spojené s oblevou dvojnásobně nepotěšilo ani Kejžlické. Tato vesnice na Humpolecku jednak mívá potíže s takto způsobenými záplavami, navíc poldr, který kvůli tomu nechala postavit, má být hotový koncem dubna. Což je z pohledu hrozících nesnází pozdě.

„Nezbývá než doufat, že to tentokrát tak hrozné nebude. Dost nám pomohlo vybudování humpoleckého rybníka Hadina, který spoustu záplavové vody zachytí,“ vyjádřil naději kejžlický starosta Václav Zástěra.

Zábrany pozvolna rostou i v kopcích nad Velkým Rybníkem. Vesničku pověstnou tím, že leží v nejnižším bodě jakési krajinné podkovy, však více trápí především bouřkové prů-trže mračen. „To by muselo naráz napadnout a hodně rychle odtát půl metru sněhu. Na poldr se nicméně těšíme,“ sdělil starosta Ivan Kubarič. Velkorybničtí se dočkají v létě.

Třebíčsko

I když se Třebíčsku v minulosti záplavy nevyhnuly, co vzpomínky pamětníků sahají, byly jejich příčinou spíše vydatné deště než prudké tání ledu nebo kry na hladinách řek.

„Pamatuji si několik záplav, kdy Oslava vystoupila z břehů, ale nikdy to nebylo v souvislosti s jarním táním,“ řekl vedoucí odboru Správy majetku města Náměště nad Oslavou Ladislav Široký.

Také aktuální situace je proto klidná – žádná obec zatím problémy s vodou nehlásí.

Žďársko

Ani na vodních tocích ve žďárském okrese není v současné době oteplení a tání takové, že by způsobovalo hromadění ledových ker, následné vylití vody z břehů a záplavy lidských obydlí.

„Zatím se ještě ledy do pohybu nedaly, tání je letos postupné. Situaci ale pozorně monitorujeme a jsme v případě nějaké změny připraveni reagovat,“ vyjádřila se Veronika Slámová, mluvčí Povodí Moravy.

Zvláštní pozornost je podle ní věnována především rizikovým úsekům na řece Svratce, kde v minulosti k hromadění ker často docházelo. Jedná se například o lokalitu v Unčíně na Bystřicku, kde se řeka při jarním tání opakovaně vylévá z břehů a zaplavuje vesnici, v Jimramově na Novoměstsku nebo u Dalečína na Bystřicku.

Rozbíjení je krajní řešení, tvrdí vodohospodáři

Vodohospodáři zdůrazňují, že nejlepší je v dobách tání nechat to podstatné na samotné přírodě. Současně si ovšem plně uvědomují, že zásah člověka je v některých situacích přece jen nezbytný.

Rozbíjení ledů na řekách v době jarního tání se správci toků v každém případě raději vyhnou a považují je za krajní postup. „Rozbíjení se poměrně bráníme. Zatímco na jednom místě totiž ulevíme, na jiném můžeme způsobit vylití vody ze břehů. Odlomené kry totiž můžou dole po proudu vytvořit bariéru,“ poukázala na konkrétní rizika mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.

Správa Povodí Moravy zatím ani žádnou těžkou techniku nenasadila. Pracovníci vodohospodářské společnosti ny-ní situaci v terénu pouze monitorují. Povodí eviduje vytipovaná místa, kde dochází pravidelně k vytváření ledových bariér.

Vedle nich ale terénní pracovníci vyhodnocují, zda ledové kolapsy nehrozí i na dalších místech. Lokální problémy mohou totiž nastat i na drobných tocích. „Nejčastěji se jedná o místa, kde je na toku nějaká překážka, například pevný jez, mostek s pilíři. Tady může docházet k hromadění ledů,“ upřesnila mluvčí Povodí Moravy.

Nahromaděné ledové kry mohou znamenat také jiné problémy, než jakými je vzedmutí hladiny a vylití vody z břehů. „Mohou poškodit technická zařízení na vodních dílech, i proto se rozbíjení ledu raději vyhýbáme. V takových případech je mnohem lepší použít speciální rozmrazovací zařízení,“ poznamenala Slámová.

Jarní tání s sebou nese i další rizika. Zamrzlé řeky a přehrady lákaly v minulých dnech vyznavače bruslení, s nastupujícím oteplováním bu-de taková zábava stále riskantnější. „Před bruslením na řekách varujeme i v době tuhých mrazů, s jakými jsme se například setkali v minulých týdnech,“ připomněla mluvčí.

Když pak mrazy poleví, riziko rychle stoupá. Proud tekoucí vody odspodu led narušuje, eroze ledové vrstvy navíc není rovnoměrná jako třeba na rybníce. Kromě toho se pod hladinou zcela nečekaně vytvářejí vzduchové kapsy, nad nimiž se rovněž pevnost ledu rychle zhoršuje. „Nejrychleji led odtává v blízkosti jezů, které ani v největších mrazech nezamrzly,“ zdůraznila ve výčtu rizikových faktorů Slámová.
Rychleji taje ledová vrstva také v blízkosti ústí čističek odpadních vod či kanalizací, neboť voda z nich bývá výrazně teplejší. ⋌(řra)

Vytrvalost se nakonec vyplatila

Maleč – S předjarním táním sněhu, ale i s přívalovými dešti měli neblahé zkušenosti také obyvatelé Malče na Chotěbořsku. „Voda stékající z kopců Železných hor přetékala přes hráz rybníka a zaplavila sklepy až padesáti rodinných domů a tří bytovek,“ popisuje palčivé problémy s velkou vodou starosta Malče Karel Musílek.

Práce na projektu protipovodňových opatření proto započal hned po svém nástupu do funkce v roce 2005. „Několik let trvalo, než jsme získali stavební povolení. Ministerstvu se některé náležitosti v dokumentaci nelíbily, několikrát byl projekt i zastaven pro nedostatek peněz,“ připomíná nelehké chvíle Musílek.

Nakonec se však podařilo celou záležitost dotáhnout do zdárného konce. „Po jedenapůlleté realizaci byla protipovodňová opatření, sestávající se z protipovodňového kanálu a suchého poldru, v roce 2010 dokončena. Náklady na akci se podařilo vysoutěžit za devatenáct milionů korun,“ podotýká starosta obce.

Vytrvalost se lidem z Malče vyplatila. „Protipovodňový ka-nál odvádí vodu z jarního tání nebo přívalových srážek do řeky Doubravy a už několikrát nám dobře posloužil. Ve vesnici jsme od té doby žádné větší problémy s vodou neměli,“ pochvaluje si Musílek.