Přes tři hodiny trvala středeční debata Jihlavanů s vedením města na téma spalovna. Zaplněným sálem jihlavského kina Dukla se nesly obavy lidí o to, aby se Jihlava nestala černým městem, podobně jako třeba Ostrava.

Ihned po přednesení prezentace o Zařízení na energetické využívání odpadů (ZEVO), jak odborníci spalovně říkají, přednesl svůj nekompromisní názor Miroslav Pernička z Antonínova Dolu. Touto částí Jihlavy začala mezi lidmi kolovat petice proti spalovně. „Nechceme, aby nám za domy stála taková zrůda. I při použití nejmodernější technologie filtrace si nechceme zahrávat se zdravím našich dětí, nechceme být nejšpinavějším a nejrizikovějším městem Vysočiny. Zastupitelé se asi zhlédli v Ostravě. Naše petice je otevřená, může se pod ni kdokoliv podepsat,“ vyzval Pernička.

Podle Filipa Holuba z Pávova je Integrovaný systém nakládání s odpady Vysočina (ISNOV), který jako nejlepší variantu doporučil výstavbu ZEVO, pouze účelový. „Byl bych rád, kdyby ke studii byly vypracovány i studie oponentní. Je to jen chodníček pro spalovnu,“ hodnotil ISNOV Holub. Tento názor se mu pokusil vyvrátit primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal: „Věřte mi, že nic tendenčně neděláme. Snažíme se opravdu všechno dělat transparentně a ve prospěch občanů.“ Vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková připomněla, že členem pracovní skupiny ISNOVu byl i člen občanského sdružení Arnika.

Filip Holub zastupitelům dále nabídl, že když tabulkám, podle kterých se ISNOV řídí, tolik věří, měli by sepsat smlouvu s občany. Ta by se týkala toho, že pokud budou kvůli spalovně překročeny jakékoliv imisní limity, zaplatí provozovatel spalovny lidem tisíc korun za každý den. „Právní řád je nastaven tak, že všechna tato zařízení mají nastavené limity. Dodržování limitů hlídá správní orgán. Rozhodně si ale nedovedu představit to, že by byla uzavřena smlouva s občany, která by říkala, že kdo je od spalovny 750 metrů, dostane tisíc korun a tak dále,“ reagovala na jeho podnět Ruschková.

Lidé v sále také často kladli dotazy, zda by se spalovna stavěla, i kdyby na ni nebyly vypsané dotace. „ZEVO se bude muset stavět i bez dotací. Máme skládky, které budou brzy plné. A jak dál? Budeme dělat další skládky, kde hrozí znečištění spodních vod a z kterých uniká metan, který je pětadvacetkrát horší než oxid uhličitý? To najednou ekologům nevadí, že se vytváří skleníkový efekt,“ naznačil Zdeněk Ryšavý, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí.

Diskutující také zajímalo, zda by mohlo na téma spalovna vzniknout referendum. „To je velmi předčasné a v tuto chvíli nezodpovědné na tuto otázku odpovídat,“ reagoval Vymazal.

Vlnu emocí v sále zvedl příspěvek Jaromíra Brychty, místostarosty Žďáru nad Sázavou. Ten se vyjádřil v tom smyslu, že Žďár se spalovně nebrání a byl by dokonce rád, kdyby tam spalovna vyrostla. „Vyčistilo by nám to vzduch,“ řekl místostarosta Žďáru.