Celý život zasvětil práci požární ochraně a nyní je mu z finanční situace, která u hasičů panuje, smutno. Ředitel HZS Kraje Vysočina Miroslav Šimon věří, že se situace u hasičů nevrátí do sedmdesátých let, kdy stanice fungovaly pouze v okresních městech.

Jak napnuté rozpočty HZS ovlivní další fungování některých menších sborů na Jihlavsku?
Prioritou číslo jedna je pro nás bezpečnost lidí v našem kraji a já osobně se zavírání stanic velmi bráním. V letošním roce žádné zavírání stanic profesionálních hasičů na Vysočině rozhodně nehrozí. Je pravdou, že tento rok, byť s velmi znatelnými omezeními, ještě přežijeme. Není to tedy rok, kdy bychom si mohli dovolit jakýkoliv rozvoj, investice, rozsáhlé opravy či nákup nové techniky. Je to jen a jen rok, který se dá s obtížemi přežít. Roky budoucí jsou velkou otázkou. Peněz bude rozhodně méně. Pevně však doufám a věřím, že se stanice zavírat nebudou. Pokud by k tomuto došlo, byla by narušena akceschopnost sboru a také bezpečnost našich spoluobčanů.

Jaké další dopady mohou mít chystané škrty?
Pokud by škrty byly takto realizovány, pak by to vedlo k úplnému rozvrácení současného systému, na kterém HZS ČR funguje a logicky by se musel vytvořil systém zcela nový.

Jak vy, jako člověk, který celou svoji profesní kariéru zasvětil požární ochraně, vnímáte dění a spekulace o tom, co bude s profesionálními hasiči?
Nešťastná finanční situace, která teď panuje, mne upřímně bolí. Pokud by se naplnil ten nejhorší scénář a zavíraly se stanice, pak bychom se vraceli o několik desítek let zpátky. To snad nikdo nedovolí! Integrovaný záchranný systém v České republice patřil a patří mezi nejvyspělejší v Evropě, možná i na světě. Jezdí se k nám dívat celý svět. Pevně věřím, že se finanční prostředky najdou. Vždyť zákon nám přímo ukládá povinnost, že máme chránit životy a zdraví lidí před požáry a jinými mimořádnými událostmi. Pokud bychom však měli méně stanic, zastaralou techniku a menší počet příslušníků ve výjezdu, pak by to bylo sotva možné.

Jakou roli mohou do budoucna hrát dobrovolní hasiči a jejich aktivní zapojení například u zásahů?
Bez jednotek sborů dobrovolných hasičů si naši práci opravdu nedokážu představit. Převážná většina jednotek sborů dobrovolných hasičů na Vysočině spadá do kategorie JPO V – tj. jedná se o jednotky obcí a členové těchto jednotek vykonávají tuto činnost zcela dobrovolně. Máme v našem kraji samozřejmě i jednotky předurčené pro zásahy u dopravních nehod a například na zásahy většího rozsahu.

Nemohli by tedy do budoucna dobrovolní hasiči vykonávat některé zásahy místo profesionálních hasičů?
Tomu se bráním. Už ve svém názvu nesou dobrovolnost, a nemůžeme na ně tedy přenášet naše úkoly. Každý člen má své vlastní povolání a nedokážu si představit zaměstnavatele, který by neustále toleroval výjezdy. Nesmíme zapomenout na to, že tyto jednotky většinou nejsou vybaveny potřebnou technikou pro zásah u dopravních nehod nebo havárií a členové těchto jednotek nemají potřebné vyškolení. Ano, můžeme dát dobrovolným hasičům techniku, vyškolit je, ale vytvoření tohoto nového systému by bylo zcela jistě daleko finančně náročnější než zachování systému současného. Nehledě na skutečnost, že by to bylo časově velmi zdlouhavé.