Důležitý most přes Sázavu má hodně hluboký rodokmen

Kraj Vysočina totiž letos zahájí rozsáhlou rekonstrukci mostu přes Sázavu, který se nachází v blízkosti kostela sv. Kateřiny. Během rekonstrukce bude provoz po této strategické komunikaci s evidenčním číslem 150-026 na čas zrušen.

Kamenný most, který byl postaven v letech 1852-1855, je však v některých ohledech doslova v havarijním stavu. „Paradoxně jeho nejstarší část – nosné konstrukce spodní stavby, nejsou nejhorší. Na základě průzkumu lze říci, že žulové zdivo je přesně opracováno, spáry jsou kvalitní a konstrukce pilíře je stále stabilní. Naopak mladší vrchní část je v kritickém stavu. Vozovka je špatně odvodněna a dochází k zatékání do konstrukce. Urychleně musí být opraveno i zábradlí a chodníkové římsy,“ objasnil projektant Jiří Janík z brněnského ateliéru IM Projekt.

Bez zajímavosti jistě není ani fakt, že základy konstrukce jsou na dně řeky postaveny na dřevěných trámech ze smrkového dřeva, které jsou i dnes v dobrém stavu a bez známek hniloby.

Během opravy by se prý měly zlepšit celkové parametry mostu. Rozšířeny budou chodníky, nové bude zábradlí a veřejné osvětlení a stavba bude prý i slavnostně nasvícena. A opravy by se měl dočkat i slavný Hnátův kámen.

Jaká je však historie této, z dopravního hlediska, nesmírně důležité stavby? Ona nebo její přímí předchůdci skutečně pamatují mnohé. Rodokmen mostu sahá hodně hluboko do minulosti.

Otevíral jej prezident Beneš

Současná podoba byla dána jeho přestavbou v poválečných letech 1945-46, kdy byly k mostu připojeny konzoly s chodníky a novým zábradlím. Slavnostního otevření, které bylo opravdu velkou událostí, se 6.července 1946 dokonce zúčastnil i tehdejší prezident republiky, Edvard Beneš.

V místech dnešního přechodu přes řeku však stávaly v minulosti mosty jiné – dřevěné. Důkazů této domněnky je hned několik. Třeba na známém vyobrazení Německého Brodu na rytině z knihy Františka Beckovského Labarum triumphale z roku 1704 je možno rozeznat dřevěný krytý most nacházející se přibližně ve stejném místě.

Ostatně o tom, že toto místo jako ideální lokalitu pro přechod přes řeku vybrali již naši dávní předkové, svědčí i zmínka z dávného roku 1362, kdy Čeněk z Lipé, nejvyšší maršálek a komorník Českého království, povinnuje rychtáře Michala na své náklady opravovat velký most poblíž špitálu (u sv. Kateřiny) na oplátku za povolení vybudování vodovodu do centrální kašny na náměstí. Tedy, jak se říká, něco za něco.

O několik století později, roku 1638 císař Ferdinand III. povoluje výběr mostného a také jedna z nejznámějších místních pověstí o zrádném hlásném Hnátovi se měla odehrát poblíž mostu při jižní bráně. Hnátův smírčí kámen (pochází ze šestnáctého či sedmnáctého století a jeho reálný původ však lze sotva odvozovat od populární pověsti) se po staletí nachází poblíž mostu. Jeho současné osazení je datováno do let poválečné přestavby. Počátkem dvacátého století ale stával ještě na východní straně a ani to nebylo jistě jeho původním stanovištěm. Vždy, když přišla velká voda, a bylo jich v dějinách Brodu hned několik, vzala pravděpodobně s sebou často už tehdy důležitou stavbu. Povodně bývaly v dřívějších dobách pro každé město opravdovým malérem. Zpravidla přicházely na jaře, kdy tající vody a ledové kry, které se často zachytávaly na konstrukci mostů, způsobovaly v okolí potopu. Největší pohromy byly zaznamenávány, takže dnes můžeme v archiváliích částečně zjistit, jakéže škody způsobily. Jako příklad jistě postačí zprávy ze zimy 1633 nebo března 1635, kdy prý voda „vzala brodský velký most a na čtyři kusy jej roztrhla…“.

Voda až u náměstí

Nejhorší zaznamenaná povodeň v Brodě však paradoxně nenastala v předjaří, ale uprostřed léta 1714, kdy po průtrži mračen a po provalení hrází rybníků na Polensku a Žďársku vznikla povodňová vlna, která bez varování zaplavila rozsáhlé území města. Tehdy zahynuly desítky občanů (uvádí se více než 60 obětí), zničeno, nebo vážně poškozeno prý bylo na sto domů a voda sahala údajně až k hlavnímu náměstí. Přejme si, aby sázavská voda nikdy více neroztrhala na čtyři kusy opravený most a aby neopouštěla svoje břehy.

V příštím díle našeho seriálu, tedy za týden v pátek, se zaměříme na Mariánský sloup na Havlíčkově náměstí a jeho okolí. Tip na nějakou zajímavou stavbu nebo památku nám však můžete kdykoliv dát i vy. Stačí jen, když napíšete na jakub.janacek@denik.cz a i váš nápad se dostane na stránky Deníku.

Libor Honzárek, Jakub Janáček