Sezona lahodné šťávy s trochou alkoholu právě startuje.

Burčák, lépe řečeno částečně zkvašený hroznový mošt, už nabízí Vinařství Sádek, jediná uznaná viniční trať a obec na Vysočině. Stejně tak jej stáčejí například i ve vinotéce v Intersparu v Třebíči.

„Je to zatím produkt, který nese název částečně zkvašený hroznový mošt, protože burčák se smí jmenovat pouze nápoj, vyrobený z domácích hroznů. A na ty je ještě u nás příliš brzy,“ objasnil spolumajitel Vinařství Sádek Lubomír Lampíř. Zatím se do Česka dovážejí hrozny z jihu Slovenska, severu Maďarska z oblasti poblíž Balatonu či ze Srbska. „My jsme nakoupili hrozny u slovenského Štúrova. Část moku, který nabízíme, se dělá ve Strážnici, část tady u nás na Sádku. Myslím si, že náš první vlastní burčák bude na začátku září,“ říká Lampíř.

Úroda hroznů je letos mnohem menší, než obvykle, na Sádku mají na keřích révy vinné přibližně pouze šedesát procent hroznů oproti průměrným rokům. Může za to jarní nepříznivé počasí. Kvůli tomu se cena tlačí vzhůru. „Prodáváme dvoulitrovku částečně zkvašeného hroznového moštu za sto dvacet korun. Letos se chystáme prodávat kromě Sádku a Třebíče nově taky v Havlíčkově Brodě, Žďáře nad Sázavou, v Jihlavě a v Novém Městě na Moravě,“ upřesňuje Lampíř.

Jak se pozná nekvalitní burčák? „To je jednoduché. Má nahnědlou oxidační barvu. Co může spotřebiteli ještě naznačit, že všechno není úplně košer, je cena. Jak je pod stokorunou za dvoulitrovku, je nereálná, protože normálně by to nezaplatilo náklady,“ upozorňuje vinař.

Co kvalitu neovlivňuje, je centimetr či dva vysoká usazenina u dna lahve s burčákem, která není na závadu. Jsou to kvasnice, někdy zbytky slupek hroznů, což nevadí. Burčák má minimální množství alkoholu – do šesti procent – při vysokém podílu vitamínů řady B a mnoha minerálních látek.

„Je tedy velmi zdravý. Právě kvůli přítomnosti obrovského množství kvasinek ve vrcholné fázi kvašení ale může být pro někoho dost projímavý. Pro představu, v jedné kapce o objemu milimetr krychlový, což je větší špendlíková hlavička, jich je až osmdesát milionů,“ objasňuje Lubomír Lampíř.

Jak se burčák vůbec vyrábí? Mošt se zakvasí a ve sklepě při teplotě dvanáct až patnáct stupňů Celsia fermentuje. Zhruba třetí den nabírá na síle, má charakteristický šum, je teplý. To je nejlepší ho začít pít. Podle Lampíře jsou nejvhodnější odrůdy na burčák buď rovnou muškáty, nebo ty, které mají muškátové tóny, jako je raná odrůda Irsay Oliver. Ze slovenských je to pak Noria.

Burčák je v tuzemsku mimořádně oblíbený, na Sádku ho loni prodali okolo šesti tisíc litrů. Nejvíc se tato voňavá šťáva s mírným obsahem alkoholu pije na Moravě a na Slovensku. Oblíbený je také v sousedním Rakousku, tam ho znají pod názvem sturm, neboli bouře. Ve Švýcarsku ho už ale pijí jen málo a ve Francii burčák berou jako meziprodukt při výrobě vína. „Tam si potrpí spíš na rychlá mladá vína,“ doplňuje Lubomír Lampíř.