Do jihlavské zoo byl krokodýl Rocco, jak se nejstarší zvíře v zoologické zahradě jmenuje, převezen i se svou družkou již před třiceti lety, a to ze Zoologické zahrady Dvůr Králové nad Labem, kam přitom přišel z volné přírody. Odborníci proto úplně přesně nevědí, jak je krokodýl starý.

Krokodýlí jídelníček je rozmanitý. „Jednou za čtrnáct dní dostává potkany, hovězí maso, kuřata nebo králíky. Zajímavostí je také to, že tito krokodýli nejedí ryby. Klidně s nimi mohou plavat v bazénu a ani si jich nevšimnou,“ řekla mluvčí jihlavské zoologické zahrady Kateřina Kosová.

V Jihlavě se Roccovi značně daří. Za svůj pobyt v jihlavské zoo zplodil celkem sedmadvacet potomků. Poslední mláďata se vylíhla před čtyřmi lety, bylo jich celkem sedm. „Teď už je padesátiletý Rocco a jeho partnerka zřejmě v krokodýlím důchodu,“ dodala s úsměvem Kosová.

Mnoho návštěvníků jihlavské zoo pozoruje krokodýla s myšlenkou, zda je vůbec naživu. „U krokodýla vždy strávím hodně času. Nikdy jsem ho neviděla se hýbat. Občas mi připadá, že je mrtvý. Ani bych neřekla, že je mu tolik let, možná to bude tím, že je tak malý,“ popsala studentka Diana Příhodová. Důvodem nehybnosti krokodýla čelnatého je však to, že je to pomalý plaz, který ožívá hlavně v noci.

Další raritou jihlavské zoo je také stařík levharta sněžného. Letošní rok oslavil už devatenácté narozeniny. Přičemž ve volné přírodě se levharti dožívají pouhých dvanácti let. Levhart Tess je tak blízko k překonání rekordu levharta, který je v zajetí jednadvacet let.

Samec levharta ze Zoo Jihlava za svůj pobyt v zajetí zplodil celkem deset mláďat. Jihlavská zoologická zahrada proto patří na špičku v počtu odchovaných potomků levhartů sněžných. Ve volné přírodě je však levhart velmi ohrožen, a to kvůli jeho krásné husté srsti, ze které se vyrábí zimní kožichy.

BEÁTA DVOŘÁKOVÁ