Bankomat je stroj, do kterého si chodí rodiče pro peníze. A nástupní plat bych si představoval 30 tisíc korun. To jsou některé z poměrně častých názorů dnešních žáků základních škol. Aby si včas opravili své povědomí o finanční realitě a nedostali se časem třeba do pasti zadluženosti, vznikl projekt Rozumíme penězům. Klade si za cíl žáky základních škol dostatečně vzdělat v oblasti financí.

„Na Vysočině momentálně probíhá druhá fáze projektu, ve které se proškolení učitelé ve vybraných třídách naplno věnují výuce finanční gramotnosti žáků. Ve školním roce 2010/2011 projde výukou 900 žáků na dvanácti zapojených školách v kraji,“ řekl ředitel projektu Martin Ježek z občanského sdružení AISIS.

„Já jsem matematikář a u nás v 9. třídě učíme z učebnic, kde ta finanční matematika je. Takže děti tyto informace během měsíce dostanou. Zajímají mě ale nové postřehy, proto jsem se přihlásil do semináře. Učíme to ale už několik let,“ popsal Jaroslav Musil ze Základní školy Hořepník. „Je to přínosné, bez toho se dneska člověk neobejde. Já pocházím z vesnické školy, kde jsou vesnické děti. Děti u nás mají představu o prvním platu řádově o deset tisíc nižší, než jak bylo uvedeno představovaných třicet tisíc. Proškolení má určitě smysl, jedná se o rozpočet rodiny, a to je základ,“ dodal.

Jitka Kašová je učitelka a v projektu Rozumíme penězům se aktivně angažuje. Ke smyslu projektu řekla: „Je řada smutných a někdy tragických příběhů ze současnosti, které hovoří o tom, jakou cestou se lidé dostali do dluhové pasti, do stavu předluženosti. Určitě to není jen neznalostí pojmů jako RPSN nebo kontokorent. Ale určitě v té finanční gramotnosti jde o dovednosti, postoje, chování, vzorce, které bychom dětem rádi předali.“

Dovolená na Havaji

Projekt je podle Kašové především výchovou k tomu, aby se děti uměly správně a zodpovědně rozhodovat v konkrétních životních situacích, kde jde o peníze. „O peníze současné, ale také možná budoucí. Nejsou to jenom situace spojené s nakupováním, ale také s rozhodováním o budoucí profesi, rozhodováním o způsobu bydlení. A takovým ústředním tématem je samozřejmě orientace ve svých vlastních penězích. Orientace v tom, odkud a kam plynou mé peníze, neboli práce s rozpočtem,“ dodala Kašová.

Děti se v hodinách zaměřených na finanční gramotnost začleňují do modelových fiktivních rodin a snaží se zvládnout různé situace. Například jestli si mohou se svými penězi dopřát dovolenou na Havaji, nebo jestli by místo toho měly raději šetřit. Učí se, kdo je to dlužník, co jsou to úroky, co je bankovní účet. „Učíme se například počítat, kolik sní pes nebo kolik dáme za nákupy a za auto,“ přiblížila jedna dívka v instruktážním filmu, který byl ve středu promítnut učitelům z Vysočiny. Učitelé se totiž v Jihlavě sešli na semináři věnovaném projektu.

Děti názornou formou zjišťují, co všechno musí jejich rodiče platit a co na to řekne jejich rozpočet, když si třeba chtějí dopřát cigarety nebo alkohol. „Překvapilo mě, kolik peněz se vydá za cigarety nebo alkohol,“ reagoval například jeden žák.

Ovlivní i rodiče

„Výuka probíhá přes modelové domácnosti, a v žádném případě nesměřuje do skutečných rodin. Děti ale velmi často přenášejí zkušenosti z projektových modelových domácností do svých skutečných rodin. Možná že přes děti, které jenom mají tu smůlu, že kolem sebe nevidí ty správné vzorce pro zacházení s penězi, docílíme nějaké osvěty i směrem k nám dospělým rodičům,“ zauvažovala Jitka Kašová.

Projekt je dvouletý a nyní vstupuje do své druhé poloviny. „Během prvního roku proškolili lektoři občanského sdružení AISIS 24 učitelů, kteří na svých školách začnou plnit roli koordinátorů finančního vzdělávání. Na výuce učitelů se podílejí pedagogové, finanční odborníci a odborníci na problematiku dluhů. Posledně jmenovaní jsou většinou pracovníci Občanských poraden, které se zadlužeností svých klientů často zabývají a pomáhají jim ji řešit.

„Učitelům, kteří mají učit finanční gramotnost, je určeno 80 hodin vzdělávání. Poskytujeme jim i konzultace, jak finanční vzdělávání zavést na své škole,“ řekl ředitel projektu Martin Ježek. Projekt začíná tím, že se učitelé sejdou na jednodenním semináři. Ten se konal na krajském úřadu v Jihlavě ve středu a zúčastnilo se ho několik desítek učitelů.

„Denně kolem sebe vidíme, jak dospělí lidé v otázkách financí selhávají. Proto vznikl tento projekt, aby se žáci v budoucnu vyvarovali chyb a omylů,“ dodala spoluautorka projektu finančního vzdělávání na základních školách Jitka Kašová. Podle autorů není snahou projektu vychovat finanční odborníky, ale lidi, kteří dokážou spravovat své vlastní finance tak, aby se nedostali do závažnějších problémů.