A jak jsou na tom genetické manipulace s embryi, které se již začínají v biologickém inženýrství prosazovat? Na tyto otázky se snažil v Jihlavě odpovědět Marek Orko Vácha, muž, který je biolog a zároveň kněz.

Marek Vácha vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, obor molekulární biologie a genetika. Teologii studoval v Olomouci a v Bruselu. Je středoškolským učitelem biologie, náboženství a etiky a je přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Jeho jihlavská přednáška na půdě Vysoké školy polytechnické nesla název Dobro a zlo ze zkumavky. Již předem tak sděluje základní Váchův postoj, biotechnologie lidstvu přinášejí určitý užitek, ale zároveň mu také něco berou.

„Toto je Luisa Brownová, první dítě ze zkumavky, které se narodilo v roce 1978,“ ukázal Vácha plné aule posluchačů fotografii mladé Angličanky s jejím vlastním potomkem. Ten byl již počat přirozenou cestou. „Tedy alespoň v jejím případě se neplodnost nepřenesla do dalších generací. To je jeden z velkých otazníků celého problému asistované reprodukce, a sice jestli se nám neplodnost přenese nebo nepřenese do dalších generací. Zatím to nemůžeme říct, protože ty děti se teprve nyní dostávají do produktivního věku,“ zauvažoval Vácha.

Které embryo vybrat

Asistované reprodukce se globálně dělají až od devadesátých let minulého století. Formou umělého oplodnění „ve zkumavce“ se narodilo již 4,3 milionu dětí. V České republice je to 3 400 dětí každý rok.

První věc, která je podle Váchy poněkud eticky sporná, je preimplantační diagnostika, kdy se zjišťuje, jestli je embryo nositelem nějaké dědičné choroby. „Dejme tomu, že jedno embryo je v zásadě zdravé, všechny testy to ukazují. Dejme tomu, že druhé embryo ukazuje, že dítě bude postiženo Downovým syndromem. Ptám se na přednáškách, které embryo byste si vybrali? Všichni by si vybrali to zdravé. Ovšem druhá otázka už je zákeřnější. Co kdyby se jednalo o embryo zdravé, ale šlo by o přenašeče nějaké genetické choroby, třeba cystické fibrózy. Narodí se z něj naprosto zdravý člověk, ale může se stát, že nemoc se přenese do dalších generací. Tady už můžeme být malinko nervóznější,“ podotkl Vácha.

Podle něj je otevřená otázka, jestli v podobných případech považovat embrya za zdravá nebo nemocná. „A co kdybych přišel za vámi jako za lékaři a řekl, že už máme doma tři kluky, ale teď bychom chtěli holčičku? Selekce na pohlaví je dovolená v USA, Rusko to také povoluje. Evropská unie na to má úmluvu o lidských právech, která říká, že pohlaví není nemoc, a je tedy zakázána s výjimkou nějakých vážných onemocnění.“

Holku, nebo kluka?

Vácha připomněl případ, kdy si turecká společnost otevřela v Anglii kancelář a umožňovala rodičům vybrat si pohlaví dítěte. Za zákrokem odjížděli rodiče do Turecka. Když se případ rozkryl, kancelář byla zavřena.

A jaký problém může představovat selektování embryí na pozitivní vlastnosti? Reálně u myší už je dnes něco takového možné. „Co kdybych chtěl dítě basketbalistu nebo intelektuála? Nebo dítě s absolutním hudebním sluchem? To je problém, jestli tady neděláme už něco, co by mohlo být pro některé za čarou. Někteří odpůrci říkají, že tady jsme tu selekci přenesli z osvětimské rampy do laboratoře. A doktor bude říkat: „Tohle embryo ještě ano, a tohle už ne. Ale kde je ta čára? Toto je věc, která není bez etických otázek a je otázka, kam až jít rodičům vstříc.“

Dnes už totiž je možné vkládání nepůvodních genů do embryí. Do embryí prasat na Tchaj­wanu byl vložen gen ze světélkující medúzy, prasata se narodila. A opravdu světélkují. „Nejen ouška a čumáček, ale i srdce a ledviny. Teď položím otázku, na kterou sám nemám odpověď – jestli i ten vepř nemá právo na to, aby nesvítil,“ položil si řečnickou otázku biolog a kněz Vácha. A zmínil další příklad: „Prodává se losos, kterému se přezdívá Frankenfish a který má v sobě růstový gen a je dvakrát větší než normální losos.“

Etické otázky

Čtení genetického kódu člověka začalo v roce 1990 a skončilo v roce 2003. Stálo 3 miliardy dolarů. Dneska už biologové umí přečíst genom kohokoliv za pět tisíc dolarů a částka se dál snižuje. To může mít podle Marka Váchy zásadní etické otázky.

„Rodička dostane v porodnici notebook a dozví se, že dítě, které se jí právě narodilo, bude výborné v matematice a ve fyzice, bude mít problém komunikovat se spolužáky, moc mu nepůjdou jazyky a pravděpodobně v pětačtyřiceti letech zemře na infarkt. Teď je otázka, co samotná tato informace udělá s rodiči, jak to definuje vztah jich a dítěte,“ upozornil Vácha.

Marek Orko Vácha předložil posluchačům v Jihlavě základní etické otázky kolem biologického inženýrství. Jak však sám připustil, na řadu z nich ani jako kněz a ani jako biolog nedokáže sám jednoznačně odpovědět.