Vyplývá to ze statistiky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která se evidencí lidí na neschopence věnuje. Regionální údaje většinou korespondují s vývojem celostátních ukazatelů, také republiková čísla mluví o menším počtu prostonaných dnů a nižším počtu pracovních neschopností. Lidé na Vysočině patří k nejméně nemocným, příznivější čísla za loňský rok vykazovaly pouze kraje Karlovarský a Liberecký a s nimi město Brno.

Nejvíce dýchací a pohybové problémy

Na Vysočině loni ukončilo neschopenku 64 tisíc lidí, což je o osm a půl tisíce méně než v roce 2009. „V roce 2010 nejčastěji lidé stonali s nemocemi dýchacího ústrojí a také kvůli nemocem pohybové soustavy,“ poukázal na hlavní důvody nepřítomnosti v práci kvůli nemocem mluvčí ČSSZ Pavel Gejdoš.
Loni se snížil rovněž počet prostonaných dnů a délka trvání pracovních neschopností, které odborníci označují jako dočasné.

Zatímco prostonané dny korespondují s počtem případů neschopnosti a Vysočina tak patří mezi regiony s nejnižšími čísly, v průměrné délce stonání tato úměra neplatí.

Na Vysočině se v průměru marodí 47 dnů, tedy o zhruba dva dny kratší dobu než v roce 2009. Jen 37 dnů marodí v průměru lidé v Praze, naopak 57 dnů trvá průměrná pracovní neschopnost ve Zlínském kraji a 53 dnů v krajích Olomouckém a Jihomoravském.

Nejdéle, v průměru 78 dnů, jsou na neschopence muži ve věkové kategorii nad 60 let, ženy ve věku od 50 do 59 let marodí v průměru 60 dnů. „Naopak nejkratší dobu průměrně stonali lidé do dvaceti let. Ženy 22 dnů, muži jen 17 dnů,“ uvedl další zajímavý údaj Pavel Gejdoš.