Na osm tisíc pohřešujících se dětí vykazuje každoročně statistika Ministerstva vnitra České republiky. Kraj Vysočina se na tomto počtu loni podílel 318 pohřešovanými dětmi.

Ačkoli se tato čísla jeví na první pohled jako šokující, policejní statistiky zděšení poněkud tlumí – v celostátním měřítku tvoří dvě třetiny pohřešovaných děti, které utekly z výchovných zařízení.

V tom není výjimkou ani Vysočina. „Svěřenci ústavů ovlivňují krajskou policejní statistiku z pětasedmdesáti procent. Utíkají z ústavů, pak jsou hlášeni. Ačkoli jsou ze skoro sta procent nalezeni, ve statistice se toto číslo ve finále příliš neprojeví,“ konstatuje jihlavská mluvčí Michaela Radová.

Mezi nejčastější uprchlíky patří teenageři mezi patnáctým a osmnáctým rokem. Policie většinu pohřešovaných dětí najde. Každý rok však některá zmizení zůstanou bez vysvětlení.

Do statistiky patří také únosy rodičem

Za pohřešované děti se v České republice považují ty, které utečou z domova či ze zařízení, kde jsou umístěny, dále děti ztracené nebo jinak zmizelé a děti unesené rodičem nebo třetí osobou.

Jak je z policejních záznamů Vysočiny zřejmé, nejvíce pohřešovaných dětí bylo v loňském roce ve Žďáře nad Sázavou (117 dětí), nejméně pak v Havlíčkově Brodě (10 dětí).

Mezi pohřešované však nepatří pouze děti z ústavů. Každý rok je také několik desítek případů, kdy děti uprchnou z rodin. Často se to děje například v období okolo vysvědčení. Pokud dojde k něčemu takovému, událost samozřejmě hlásí rodiče a většinou se pohřešovanou osobu podaří najít poměrně brzy. Přesto rodiče na takové útěky nevzpomínají příliš rádi.

Své o tom ví Pavla Zadinová z Jihlavy. „Tuto situaci jsme zažili a bylo to hrozné, i když se šťastným koncem. Nikdo, kdo to neprožil, si neumí představit tu bezmoc, šílený strach a nejistotu,“ vypovídá.

„Čekáte na zazvonění telefonu, na nějakou zprávu, a přesto se toho bojíte. Bojíte se, co se dozvíte. V hlavě se promítají ty nejhorší scénáře a vy jste úplně bezmocní. Nemůžete jíst ani spát, jen horečně přemýšlíte a propadáte zoufalství. Minuta se v takových chvílích rovná hodině. Čas se neuvěřitelně vleče a vy obviňujete všechny kolem, že nepracují dostatečně rychle a efektivně. Chtěli byste něco udělat, ale není co. Nejhorší je ta nejistota. Jste připraveni na jakoukoli zprávu, i tu nejhorší, ale potřebujete něco vědět. Nikomu takovou zkušenost nepřeji,“ dodala paní Pavla.

Letos už je dvanáct malých uprchlíků

I když zatím neuplynuly ani tři týdny roku 2010, policie už stačila zaznamenat další nezletilé pohřešované. „Jenom v letošním roce bylo na Vysočině vyhlášeno pátrání po 12 dětech, dvou z Jihlavy,“ uvedla Michaela Radová.

Případy, kdy je třeba malého uprchlíka hledat opravdu urgentně, by měl pomoci řešit nový systém hledání pomocí SMS. V případě, že je uneseno, nebo se ocitne v ohrožení života dítě do 15 let, okamžitě by byly ve spolupráci s mobilními operátory rozeslány sms zprávy s údaji o pohřešovaném dítěti všem majitelům mobilního telefonu v okruhu pěti kilometrů od místa, kde se dítě ztratilo.

Podle Jiřiny Gjuričové z Ministerstva vnitra, která má projekt pátrání po pohřešovaných dětech na starosti, bude pátrání probíhat následujícím způsobem. „Maminka zjistí, že se jí ztratilo dítě. Zavolá na linku 158 a na místo okamžitě vyjede policejní hlídka. Bude na policistovi, aby rozpoznal, zda mohlo být dítě uneseno, nebo mu hrozí jiné nebezpečí,“ vysvětlila Gjuričová. Nejpozději do 15 minut po tomto rozhodnutí by už měl mít v mobilu sms i s údaji o pohřešovaném dítěti každý majitel mobilu v okruhu pěti kilometrů, který dá k zasílání těchto sms souhlas.