„Máme dva dieselové agregáty, které táhnou celou nemocnici. Při výpadku elektrického proudu naběhnou do 20 sekund. Pacienti na standardních lůžkách pocítí pouze krátký výpadek světla,“ informoval provozně-technický náměstek pelhřimovské nemocnice Tomáš Koubek.

Ten dále dodal, že nový pavilon akutní medicíny, kde se nachází operační sály, ARO, JIP nebo chirurgická ambulance a kde by tudíž výpadek proudu znamenal i ohrožení životů, je poháněn bateriovým agregátem, který naskočí ihned při výpadku.

„Zde se výpadek ani nepozná. Vše funguje dále bez přerušení,“ podotkl Koubek. K ohrožení pacientů nedochází ani v jihlavské nemocnici. „Důležité okruhy, jako například operační sály, mají dvojí jištění. Riziko nehrozí,“ vysvětlil provozně-technický náměstek Alexander Filip.

Oddělení krizového řízení kraje v minulých dnech posuzovalo v pěti krajských nemocnicích situaci z hlediska zabezpečení zdroje energie v případě výpadku elektrického proudu.

„Prověrka ukázala, že náhradní elektrocentrály jsou plně provozuschopné,“ řekl Deníku hejtman Miloš Vystrčil. Ten také zdůraznil, že kraj bude provádět i namátkové kontroly.

Zákon nemocnicím ukládá náhradní zdroje energie pravidelně kontrolovat. „Každý pátek ho ručně spouštíme a každé první úterý v měsíci simulujeme výpadek proudu,“ podotkl Koubek. V jihlavské nemocnici podle Filipa zkouší náhradní zdroj pouze dvakrát za měsíc.

Dalším rozmarem počasí jsou extrémní teploty. V uzavřených budovách, jako jsou nemocnice, mohou vedra způsobovat velké potíže, zejména u kardiaků.

„Nedávno jsem byla v jihlavské porodnici a je pravda, že na pokoji horko a dusno bylo. Asi ani pro miminka to nebylo ideální,“ podělila se o zkušenost Veronika Hájková.

„Klimatizace je na všech operačních sálech a na lůžkových odděleních novějších pavilonů. V těch starších je instalována vzduchotechnika, která zajišťuje odvod a příchod vzduchu,“ přiblížil Filip. Stejně tak je tomu i v pelhřimovské nemocnici.