„Je však možné, že jsem po ní jel, ale nevěděl, že se jedná právě o takovou specializovanou trasu,“ říká mladý jezdec, který se věnuje hlavně parkuru a vytrvalostním závodům.

Víte na Žďársku o nějaké stezce určené pro jezdce na koních? Uvítal byste, kdyby tam takové trasy byly budovány?
O žádných takových stezkách zatím nevím. Jejich vznik bych ale rozhodně uvítal - podle mě je to úžasná věc. Člověk by tak alespoň věděl, že se s koněm dostane z bodu „a“ do bodu „b“ a nečeká jej na cestě nějaká překážka. Pokud totiž využívám běžnou turistickou trasu, může se stát, že na ní narazím na neprůjezdné místo. Některé překážky, které pěší turista snadno zvládne a cyklista po sesednutí z kola také, mohou už být pro koně nepřekonatelné.

Vedl by podle vás vznik speciálních „koňských stezek“ k tomu, že by se již jezdci nepohybovali po těch ostatních?
Věřím, že hodně lidí od koní by takové trasy často využívalo, ale pochybuji, že by se zcela přestali pohybovat i jinde. Jízda na koni je totiž hlavně o volnosti, a ne o vymezování nějakých neměnných tras.

Setkal jste se někdy s negativními reakcemi lidí, kterým vadilo, že jezdíte po turistických trasách nebo polních či lesních stezkách? Co se jim nelíbilo?
V minulosti jsem měl negativních reakcí bohužel poměrně dost, ale v poslední době už takových situací ubývá. Lidé už si asi postupem času na jezdce na koních zvykli. Jinak těm, kteří si dříve stěžovali, vadilo to, že údajně ničím nějakou cestu. Paradoxně se však ve většině případů jednalo o cesty rozježděné od zemědělské nebo lesní techniky, kde kůň už žádnou větší škodu skutečně napáchat nemůže. A já se samozřejmě snažím jezdit takovým způsobem, abych na polích, v lese nebo na loukách žádné škody nedělal a neměl pak s vlastníky pozemků konflikty.