Právě před 80 lety, dne 18. prosince 1941 se uskutečnila historická schůzka „Výboru S-1“. Šlo o výbor, který se již od podzimu 1939 věnoval myšlence využít jaderné vlastnosti uranu k sestrojení výjimečně silných bomb nového typu.

Na tuto ideu navedli americké politiky převážně evropští fyzici židovského původu, kteří po vzestupu Adolfa Hitlera emigrovali do Spojených států. Označení S 1 vycházelo z původního názvu celého jaderného projektu: S 1 NDRC.

Plutonium znamenalo průlom

Na jaře 1941 se podařilo skupině chemiků a fyziků vedené Glennem Seaborgem a Edwardem McMillanem poprvé přeměnit jeden chemický prvek na jiný. Bombardováním uranu-238 neutrony získali dosud neznámý prvek s protonovým číslem 94, pojmenovaný později jako plutonium.

Potápějící se Arizona se bohužel stala při útoku hrobkou pro 1 177 námořníků, kteří zemřeli spolu s ní. Dodnes zůstává na místě, na kterém se v roce 1941 potopila
Pearl Harbor: Paluba Arizony byla horší než vroucí láva, zbyly jen černé slzy

Vědcům tento pokus otevřel zcela nový pohled na štěpení atomů. Do té doby vyráběli snadno štěpný izotop uranu, potřebný pro bombu (izotop uran-235), takzvanou Gunn-Abelsonovou metodou. To sice byla poměrně jednoduchá metoda, ale současně to byla cesta energeticky velmi náročná. Z jedné tuny přírodního uranu se totiž daly separací vyrobit jen čtyři kilogramy izotopu uran-235.

Řetězovou reakcí neutronů s uranem však bylo možné mnohem levněji získat 0,6 kilogramu plutonia, prvku, jenž měl vynikající explozivní účinky. Byl to první experimentální důkaz, že USA dokáží vyrobit atomovou bombu z plutonia ještě před koncem války.

Atmosféra nadšení a naléhavosti

Napadení Pearl Harboru a následné vyhlášení války Japonsku a poté Německu vedlo k tomu, že schůzku Výboru S-1 z 18. prosince 1941 „prostupovala atmosféra nadšení a naléhavosti“, jak ve své knize „Manhattan: Armáda a atomová bomba“ zachytil spisovatel Vincent Jones.

Nadále se zkoumaly tři různé techniky separace izotopů k oddělení uranu-235 od hojnějšího uranu-238. Tým na Kalifornské univerzitě zkoumal elektromagnetickou separaci, další tým na Kolumbijské univerzitě se zabýval difúzí plynů a tým v Carnegieho ústavu ve Washingtonu a později v Námořní výzkumné laboratoři zkoumal tepelnou difúzi a možnost separace prostřednictvím plynových odstředivek.

Pověstný "jaderný hřib", který se objevil několik vteřin po explozi Trinity
Před 75 lety vstoupil svět do jaderné éry. Zahájil ji americký test Trinity

Souběžně však vznikly dva směry výzkumu technologie jaderných reaktorů, z nichž jeden se na Kolumbijské univerzitě zaměřoval na výzkum těžké vody v Kolumbii, a druhý, spojující vědce z Kolumbijské, Kalifornské, Princetonské a Chicagské univerzity, zkoumal možnosti plutonia.

Výroba plutonia řetězovou reakcí nakonec vyhrála, byť si v té době vědci ještě nebyli jisti, která z metod bude nejúčinnější a zároveň nejrychlejší.

Přeživší námořníci z Indianapolisu v srpnu 1945 na ostrově Guam
Nejhorší žraločí útok v dějinách. Námořníci z Indianapolisu umírali po stovkách

V roce 1942 bylo rozhodnuto, že celý projekt už nebude pod správou vědců, ale že ho bude řídit přímo armáda. Ministerstvo obrany jmenovalo 18. července velitelem atomových výzkumů plukovníka ženijní služby Jamese C. Marshalla. Podle sídla jeho štábu v newyorské čtvrti Manhattan vzniklo i nové označení projektu – zrodil se Projekt Manhattan.