Kryštof Verner, geolog z Univerzity Karlovy, je přesně ten typ člověka, kterého lze označit za vědeckého nadšence. O svém oboru a Etiopii, jejímuž geologickému mapování zasvětil velkou část posledních let, vypráví tak poutavě, že vás tím hned okouzlí. Zároveň vám ale dokáže velmi logicky vysvětlit, proč by právě jeho program geologického zkoumání Etiopie, program, který už je mnoho let jednou ze součástí české rozvojové pomoci této druhé nejlidnatější africké zemi, měl pokračovat i do budoucna.

Etiopie - Ilustrační foto
Česko dává Etiopii sto milionů. Afričany i to drží doma

„Od geologického zmapování všechno začíná. Bez znalosti struktury podloží není možné efektivně budovat studny nebo stavět silnice, které vydrží déle než několik let,“ vysvětluje Verner, pro něhož se Etiopie za poslední roky stala takovou druhou domovskou zemí. Zároveň si o ní nedělá iluze. „Pomoc vyspělého světa může Etiopii stabilizovat, pomoci v tom, aby se nezhroutila do doby, než se podaří najít řešení zásadní otázky, jak při tak silném populačním růstu slušně uživit zdejší obyvatelstvo,“ uvádí pragmaticky.

Váš „pan Evropa“
Luboš Palata (*1967)

Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

Z padesáti na sto deset milionů obyvatel, takový skok udělala Etiopie za posledních třicet let, za kterých počet obyvatel Česka, i se všemi přistěhovalci, stoupl z deseti a čtvrt milionu obyvatel na deset a půl. Tak rychlý nárůst počtu obyvatel je ale pro Etiopii problém. Jsou různé cesty, jak dosáhnout toho, aby zpomalil. Jednou je ekonomický růst. „Tady v Addis Abebě mají rodiny dvě až tři děti, ale na venkově je to stále osm až deset,“ říká evropský diplomat působící v etiopském dnes asi čtyř nebo pětimilionovém hlavním městě.

„Klíčové je, aby děti, nejen chlapci, ale také dívky chodily do školy. Vzdělané dívky pak nechtějí ve čtrnácti otěhotnět a po zbytek života jen rodit děti,“ uvádí jedna česká humanitární pracovnice. Také peníze z české rozvojové pomoci jdou zčásti právě i na podporu vzdělávání dívek.

Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody.
Nobelova cena za mír putuje do Etiopie. Získal ji premiér Abiy Ahmed

Addis Abeba, které se díky sídlu Africké unie, regionální centrály OSN pro Afriku a dalším mezinárodním organizacím přezdívá „Ženeva Afriky“, přitom nevypadá vůbec beznadějně. Jsou tu celé čtvrti nových mrakodrapů, nadzemní metro, široké asfaltové třídy, parky i cosi jako veřejná doprava. Ulice jsou přitom plné aut, většinou slušných světových značek.

Ale mrakodrapy se tu střídají se čtvrtěmi plechových domů. Občas vypadne proud, tekoucí pitná voda není zdaleka samozřejmostí a čističky odpadu z kanalizace dalekou budoucností. Ale na zemi s oficiálním ročním HDP na obyvatele 1000 dolarů ročně (Česko 39 tisíc) to přesto vůbec špatně nevypadá. „Venkov je úplně jiný,“ ubezpečují ale všichni, kdo mají Etiopii procestovanou.

Investice jako pomoc

I na venkově se ale snaží Češi pomáhat. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně učí vesnické komunity hospodařit s půdou, bránit odlesňování krajiny a pomáhají v boji se suchem. Podobně tu působí i mise organizace Člověka v tísni v povodí řek Dijo a Bilate. Obě v tropické a etnicky rozmanité oblasti s názvem Region jižních národů na jihu Etiopie. Pro Evropana důležitém hlavně v tom, že se tady pěstuje většina etiopské kávy, asi nejproslavenějšího vývozního artiklu země a zásadní součásti zdejší kultury.

Evropský parlament ve Štrasburku
Boj proti klimatickým změnám: Europoslanci přijali rezoluci o vyhlášení nouze

I tady ale naráží česká pomoc na důsledky populační exploze a z ní vyplývajícího stále většího nedostatku půdy. Ministr zahraničí Tomáš Petříček při své listopadové návštěvě Etiopie ubezpečil, že i pro příští roky bude česká rozvojová pomoc Etiopii pokračovat, opět ve výši asi 100 milionů korun.

EU jako celek pak posílá do země v přepočtu přes 20 miliard korun. Brusel ale chce, aby se každý rok do Afriky z Evropy různou formou investovalo 20 miliard, ale euro. „Právě investice, nejen klasická pomoc, jsou tím, co Etiopie a celá Afrika potřebují od nás Evropanů nejvíc,“ říká Petříček. Mladé pracovní síly bude nejen v Etiopii, ale po celé Africe, v příštích letech viditelně víc než dost.

Co vás zajímá na Evropské unii?
Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Například čím vás EU zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz.