V malém parku plném sportovišť se jako každou sobotu schází u komunitních stolů známí z okolních domů. Každý něco přinese, probírají se děti, partneři, práce, dovolená, prostě život. V sobotu večer ale jednoznačně převládla politika. Důvod byl jednoznačný – v neděli jsou volby a i u tohoto stolu, stejně jako po celém Německu, je mnoho lidí stále nerozhodnutých, koho budou volit.

„Já nevím, mně ten Scholz přijde i docela sexy. Rozhodně lepší než ten Laschet,“ říká čtyřicátnice Andrea, když rozjímá, zda to v „neděli hodí“ kancléřskému kandidátovi sociálních demokratů (SPD) Olafu Scholzovi, nebo křesťanských a sociálních demokratů Arminu Laschetovi (CDU/CSU).

Jeden ze dvou předsedů Alternativy pro Německo Jörg Meuthen
Východní Němci volí jinak než ti západní. V oblibě mají extrémy

O pět let starší Rüdiger už má dávno jasno. „Já nechápu, že o nich vůbec můžeš uvažovat. Podívejte se, jak je to tady sešněrované. Samé zákazy. Prý další vlna korony. A pak nám zakážou auta, maso a nakonec i pivo,“ mudruje tento dlouholetý volič Alternativy pro Německo (AfD).

Z desetičlenného osazenstva komunitního stolu ho ale už nikdo nepodpoří. „Seš divnej. Nechápu, jak můžeš volit tyhle fašisty,“ říká mu o dost mladší Inge. I ona má jasno – jako vždy bude volit Zelené. „Klima je prostě problém a nikdo jiný než Zelení s ním nic neudělá,“ dodává.

Vyrovnané volby

Na čem se ale všichni u stolu shodnou je to, že by si nikdo z nich nevsadil, jak volby dopadnou. I podle největších německých novin Bild jsou volby neobyčejně vyrovnané. 

Ve svém sobotním vydání pak deník věštil souboj dvou hlavních kandidátů Scholze a Lascheta 26:25 pro sociálního demokrata. Ještě před týdnem přitom Laschet ztrácel pět procent.

Luboš Palata
Angela Merkelová, poslední „naše“ východní Němka

Němečtí politologové a komentátoři pak zdůrazňují, že Německo čeká po volbách dlouhé období nejistoty, protože bude mnoho variant příští vlády a není vůbec jisté, že ten, kdo volby vyhraje, bude nakonec i kancléřem. 

Obtížnost povolební situace bude i v tom, že s největší pravděpodobností nebudou ke složení většinové vlády stačit dvě strany – s výjimkou obnovení současné „velké“ koalice mezi sociálními a křesťanskými demokraty. Jak SPD, tak CDU/CSU mají k něčemu takovému pramalou chuť, což Scholz i Laschet zdůrazňovali i v předvolebních debatách a na mítincích.

Postkomunisté ve vládě?

Zatímco u extrémistické AfD je téměř jasné, že do žádné vládní koalice nebude přizvána, u postkomunistické Levice už to neplatí. Berlín je přitom pro postkomunisty jednou z hlavních bašt. 

Svoji popularitu si tu zvyšují i referendem o vyvlastnění desítek tisíc bytů pro potřeby města. „Pro mě je jasné, že budu volit Levici. Jediní podporují referendum a jediní chtějí řešit problém, který je v Berlíně velmi vážný,“ říká dvacetiletá studentka Ulrike.

Trojice hlavních kandidátů na kancléře - Annalena Baerbocková (Zelení), Olaf Scholz (SPD) a Armin Laschet (CDU/CSU)
Nejzásadnější téma. V německých volbách jsou jen zelení proti zelenějším

Laschet a také odcházející Merkelová právě před koalicí SPD, Zelených a Levice důrazně varovali a snažili se kvůli této variantě odradit voliče od volby Scholze, který takovou variantu nové vlády výslovně nevyloučil.

„Nevím, co bude, ale vím, že dneškem něco končí. A bojím se, že na to budeme vzpomínat jako na staré dobré časy,“ říká jako mnoho jiných Berlíňanů šedesátník Max Kittel. „Z těch všech změn, které se na nás řítí, mám trochu strach. Ale je jasné, že tu Angela Markelová nemohla vládnout věčně“ dodává.